klášter františkánů

Na jižní straně stojí orientovaný jednolodní kostel. Střechy kostela byly sedlové. Interiéry kostela byly otevřené do krovů střech. Na obou kratších koncích kostela jsou dochované zděné střešní štíty. Klášter Quin je ojedinělý tím, že byl vestavěn do zříceniny anglonormanského (anglického) hradu ze 13. století. Stavba začala patrně vestavbou kostela do jižní části hradu. Jižní, západní a východní zdi kostela využily původní zdivo hradu. Hrad stál na půdorysu čtverce, který se stal základnou celého kláštera. Západní hradba byla zakomponovaná do západního křídla kláštera. Na základech severní hradby bylo postaveno severní průčelí kláštera. Zbylé části hradu byly při stavbě kláštera z větší části rozebrány. Čtyři jednopatrová klášterní křídla mezi sebou svírají nevelký rajský dvůr. Z prostoru hradu vystupuje pouze jižní transept kostela a latrínová věž v severovýchodním rohu kláštera. V okolí stály další pomocné a hospodářské stavby. Dnes je na jižní a západní straně kláštera hřbitov. V pastvině jižně od kláštera jsou patrné hrázky po zdivu zaniklého osídlení, asi 15-20 stavení podél zaniklé cesty. Hlavní vstup do lodi kostela je v čelním západním průčelí honosným hrotitým portálem v silném ústupkovém obdélném rámu. Z jižní strany lodi vystupuje jižní transept z poloviny 15. století, který byl přistavěn dodatečně. Obsahoval dvojici kaplí, jejichž oltáře jsou dochované pod východními okny transeptu. Do lodi je transept otevřen rozměrným hrotitým obloukem, jehož šířka odpovídá šířce transeptu (7,2 m). Obě jižní nároží transeptu zpevňují dvojice jednou odstupňovaných opěráků. Loď kostela je od chóru oddělena vysokou obdélnou kostelní věží. Šířka spodní části věže odpovídá šířce kostela. Nad střechami kostela se věž zúžila. Její horní část je římsami rozdělena na čtyři díly. V koruně věže je zděný ochoz. V nejvyšším patře byly zavěšeny zvony. V širší spodní části věže je vysoký průchod, který spojuje loď s chórem. Průchod svou výškou sahal téměř ke krovu střechy, plnil tak roli triumfálního oblouku. Kostelní věž stojí nad původní hradní bránou, která se nacházela v jižní hradbě (pozdější jižní zdi kostela, viz popis hradu). Brána ale nebyla přesně ve středu jižní hradby. Nacházela se asi 1,5 m blíže k východnímu rohu opevnění. Ani kostelní věž tedy nestojí přesně ve střední části kostela. Chór je přibližně o 1,5 m kratší než loď. Na severní straně chóru je sakristie o rozměrech 8,45 x 3,5 m. Okenní arkády rajského dvora jsou součástí nádvorních průčelí klášterních křídel. U jiných klášterů může přízemní zeď s okenní arkádou rajského dvora stát volně před klášterními křídly. Chodby podél dvora byly v tom případě kryty pultovými střechami. Toto roztažené řešení bylo uplatněno především u kláštera v Adare. Rajský dvůr byl v tomto případě pohledově prostornější. Rajsky dvůr kláštera Quin je se zataženými okenními arkádami pohledově poněkud stísněnější. Další možností byla kombinace obou řešení na různých stranách dvora (klášter Ross Errilly). Chodby podél rajského dvora kláštera Quin jsou klenuté valenými hrotitými klenbami s otisky košatiny. Tento způsob bednění při stavbě kleneb se v Irsku rozšířil během 15. století. Starší klenby mají v Irsku otisky prkenného bednění. V přízemí severního křídla byl refektář (jídelna), kuchyně byla v přízemí východního křídla. Dormitář (společná ložnice) byl obvykle v prvním patře východního křídla. Mniši z něj mohli mít přístup na tribunu v chóru kostela, poněvadž k modlitbám chodili i v noci. V severovýchodních rozích klášterů Quin, Adare a Ross Errilly stojí velkokapacitní komunální latríny. Nejhonosnější latrínu měli františkáni z Adare, kteří si postavili rozměrný latrínový dům. Františkáni z Quinu měli volně stojící latrínovou věž. Ta je kamennou lávkou propojena s prvním patrem východního křídla kláštera (patrně přímo s dormitářem). Františkáni z Ross Errilly měli poněkud skromnější záchodový přístavek. Latríny se nacházely v prvním patře, přízemí sloužila jako odpadové šachty. Kláštery v Adare a Ross Errilly měly na dně šachty vodní kanál, který odpad splachoval. Kanál zároveň sloužil jako mlýnský náhon. U kláštera Quin není případná existence kanálu objasněná. Uživatelé těchto latrín seděli v řadě vedle sebe, latríny proto byly horizontální. Opakem velkokapacitní horizontální latríny byla vertikální latrína, kterou uživatelé používali v různých podlažích nad sebou (pro tento druh viz hrad Rathgorgin). Více na téma středověkých záchodů viz článek https://www.hrady.cz/clanky/dva-zakladni-druhy-stredovekeho-zachodu-na-hradech-a-dalsich-stavbach-v-cesku-irsku-a-britanii#google_vignette..

František z Assisi v roce 1209. Do Irska přišli františkáni krátce po jeho smrti v roce 1226. Řeholníci žijí i dnes pod přísahou chudoby, celibátu a poslušnosti. Protože byli ve středověku opravdu chudí, žili z darů od lidí ve svém okolí. Klášter byl postaven ve zřícenině hradu. Některé části hradu jím byly využity, zbytek byl z větší části rozebrán na stavbu. Klášter byl zrušen během církevní reformace v roce 1541 na příkaz anglického krále Jindřicha VIII. (1509-1547). Františkáni v něm ale zůstali pod ochranou O’Brienů. V 17. a 18. století byly anglickou vládou zavedeny přísné protikatolické zákony (Penal Laws). V 17. století byli proto františkáni několikrát nuceni klášter opustit, vždy se ale vrátili. Nakonec se odstěhovali do nedalekého Drimu, kde v roce 1820 zemřel poslední člen zdejší františkánské komunity Jan Hogan. Hrad a klášter dnes patří státu. Zdivo je zakonzervováno..