Klášter Fontenay nedaleko Dijonu ve Francii
© Pavel Vítek 06/2005
Klášterní kostel je trojlodní bazilika s transeptem a hlavní lodí zaklenutou valenou klenbou s lomenými oblouky. Na jihu ke kostelu přiléhá rajský dvůr lemovaný křížovou chodbou s arkádou tvořenou dvojicemi oblouků nesených sdruženými sloupy. Křížová chodba zpřístupňuje jednotlivé prostory kláštera jako je kapitulní síň nebo prostorný sál sklenuté žebrovou klenbou. V patře se nachází rozlehlý dormitář zastřešený po požáru v 15. století krovem v podobě obráceného lodního trupu. V areálu se nacházejí i hospodářské stavby jako například mohutný věžovitý holubník. Nejvýznamnější je rozlehlá kovárna s prostory žebrově klenutými na sloupy, která byla vybavena vodním hamrem. Opatství Fontenay tvoří spojovací článek mezi románskou a gotickou architekturou. Od roku 1981 je klášter zapsán na seznamu Světového dědictví UNESCO.
Klášter Fontenay je francouzský cisterciácký klášter severozápadně od Dijonu, v Burgundsku. Klášter byl založen v roce 1118 Bernardem z Clairvaux a jedná se o nejstarší zachovalý cisterciácký klášter. Založili ho mniši z mateřského kláštera Clairvaux. Mniši se usadili v údolí v místě poustevny. Rozrůstající se komunita se roku 1130 přesunula do prostornější části údolí. V roce 1139 se do kláštera uchýlil norwický biskup Ebrard z Arundelu, oběť pronásledování ze strany krále. Klášteru věnoval své jmění a byl pohřben ve zdejším kostele, který 1147 vysvětil papež a člen cisterciáckého řádu Evžen III. Ve 12. a 13. století klášter vzkvétal, získával dary, těšil se přízni papežů a králů a stal se mateřským klášterem dalších konventů. Za stoleté války byl klášter vypleněn Angličany a pak znovu skupinami žoldnéřů. V 16. století se klášter dostal do finančních potíží a budovy přestaly být udržovány.… číst dále
|
Přihlášení |
