
Barokní jednolodní kostel, uzavřený polygonálním presbytářem, na jihovýchodní straně s boční kaplí. Věž kostela je atypicky umístěna na severovýchodní straně lodi, mezi presbytářem a klášterním křídlem.
Kostel je zaklenutý valenými lunetovými klenbami se štukovými obrazci. Klenby spočívají na opěrných pilířích se sdruženými pilastry. Kostel má zděnou barokní konvexně-konkávní kruchtu. Hlavní oltář je barokní z 1. poloviny 18. století s bohatou figurální a ornamentální výzdobou, s obrazem Korunování Panny Marie od F. Vidiho z roku 1763.
Barokní jsou i oba boční oltáře sv. Antonína Paduánského a sv. Jana Nepomuckého z roku 1735. Boční oltář Korunování Panny Marie je raně barokní, z let 1710–1720, se sochami a dvěma obrazy. Další oltáře jsou z 18. století, se sochami a rokokovými ornamenty. Kazatelna je z 1. poloviny 18. století, bohatě zdobená ornamenty a sochami evangelistů a andělů. V průčelí kostela jsou niky s barokními sochami. Rokokové kované mříže s františkánským znakem, v dolní části klasicistní, pochází přibližně roku 1760.
Barokní klášter je dvoupatrová budova s ústředním čtvercovým nádvořím (rajským dvorem) a křížovou chodbou kolem nádvoří. Arkády v přízemí mají křížovou klenbu. Klášter navazuje na stavbu kostela ze severozápadní strany.
stol., o kterém se nezachovaly bližší informace. Když se majitel panství František Bebek stal protestantem, museli františkáni r. 1554 opustit město. Za turecké okupace města v letech 1554–1593 byl kostel r. 1554 změněn na tureckou džamíju (universitu). Roku 1682 byl kostel zničen při tureckém obléhání města. R. 1688 byl postaven náhradou malý kostelík. V letech 1694–1725 byl nově vybudován barokní klášter a kostel díky významné podpoře františkánů šlechtickou rodinou Koháryovců. Kostel má věž atypicky postavenou na severovýchodní straně lodi, mezi presbytářem a klášterním křídlem. Když se r. 1725 propadla střecha kostelní věže, Štefan Koháry II. povolal svoje stavitele a nechal budovu upravit (1725–1728). Roku 1748 byla založena klášterní knihovna. Od roku 1668 zajišťovali bratři výuku ve škole a měli patronát nad školstvím ve městě. Roku 1951 bylo v budovách bývalého kláštera zřízeno Městské muzeum, které spravovalo bohatý sbírkový fond. V letech 1983–1984 bylo muzeum zrušeno (sbírky přemístěny). Muzeum bylo obnoveno roku 1994, stálá expozice přibližuje historii města a pořádá výstavy výtvarníků především z regionu Novohradska. Budovy kláštera a kostela patří mezi národní kulturní památky Slovenské republiky..