© Luděk Vláčil 08/2020
Barokní jednolodní kostel, uzavřený polygonálním presbytářem, na jihovýchodní straně s boční kaplí. Věž kostela je atypicky umístěna na severovýchodní straně lodi, mezi presbytářem a klášterním křídlem.
Kostel je zaklenutý valenými lunetovými klenbami se štukovými obrazci. Klenby spočívají na opěrných pilířích se sdruženými pilastry. Kostel má zděnou barokní konvexně-konkávní kruchtu. Hlavní oltář je barokní z 1. poloviny 18. století s bohatou figurální a ornamentální výzdobou, s obrazem Korunování Panny Marie od F. Vidiho z roku 1763.
Barokní jsou i oba boční oltáře sv. Antonína Paduánského a sv. Jana Nepomuckého z roku 1735. Boční oltář Korunování Panny Marie je raně barokní, z let 1710–1720, se sochami a dvěma obrazy. Další oltáře jsou z 18. století, se sochami a rokokovými ornamenty. Kazatelna je z 1. poloviny 18. století, bohatě zdobená ornamenty a sochami evangelistů a andělů. V průčelí kostela jsou niky s barokními sochami. Rokokové kované mříže s františkánským znakem, v dolní části klasicistní, pochází přibližně roku 1760.
Barokní klášter je dvoupatrová budova s ústředním čtvercovým nádvořím (rajským dvorem) a křížovou chodbou kolem nádvoří. Arkády v přízemí mají křížovou klenbu. Klášter navazuje na stavbu kostela ze severozápadní strany.
Františkáni působili ve Fiľakovu od r. 1470, kdy jim majitel panství Matěj Korvín dovolil usadit se ve městě. Františkánský klášter s pozdně gotickým kostelem Nanebevzetí Panny Marie byl postaven roku 1513. Nahradil původní gotický kostel z 13.–14. ...stol., o kterém se nezachovaly bližší informace. Když se majitel panství František Bebek stal protestantem, museli františkáni r. 1554 opustit město. Za turecké okupace města v letech 1554–1593 byl kostel r. 1554 změněn na tureckou džamíju (universitu). Roku 1682 byl kostel zničen při tureckém obléhání města. R. 1688 byl postaven náhradou malý kostelík. V letech 1694–1725 byl nově vybudován barokní klášter a kostel díky významné podpoře františkánů šlechtickou rodinou Koháryovců. Kostel má věž atypicky postavenou na severovýchodní straně lodi, mezi presbytářem a klášterním křídlem. Když se r. 1725 propadla střecha kostelní věže, Štefan Koháry II. povolal svoje stavitele a nechal budovu upravit (1725–1728). Roku 1748 byla založena klášterní knihovna. Od roku 1668 zajišťovali bratři výuku ve škole a měli patronát nad školstvím ve městě. Roku 1951 bylo v budovách bývalého kláštera zřízeno Městské muzeum, které spravovalo bohatý sbírkový fond. V letech 1983–1984 bylo muzeum zrušeno (sbírky přemístěny). Muzeum bylo obnoveno roku 1994, stálá expozice přibližuje historii města a pořádá výstavy výtvarníků především z regionu Novohradska. Budovy kláštera a kostela patří mezi národní kulturní památky Slovenské republiky..
|
Přihlášení |
