Výsledky hledání míst

Premonstátskou kanonii na hoře Sion (Strahov) založil v letech 1142–43 za podpory Vladislava II. a královny Judity olomoucký biskup Jindřich Zdík. Původně románský areál prošel řadou přestaveb od gotiky po baroko, zachoval si však množství původních detailů. Po roce 1990 obnoven.

Poutní chrám, prohlášen za baziliku minor. 1633 zde byla vysvěcena kaple, ale Švédy byla zničena, r. 1656 na jejím místě postaven kostel. Od r. 1669 do pol. 18. st. stavěn chrám s hlavní a příčnou lodí s valenou klenbou, kopulí a 8 bočními kaplemi.

Bývalý klášter premonstrátů s basilikou P. Marie a sv. Václava. Založen Konrádem II. Otou r. 1190. V pol. 18. stol. započala nikdy nedokončená barokní přestavba. Klášter využit i jako kasárna či sklady. Dnes chátrá. Pod kostelem románská krypta.

Klášter založený Lvem z Klobouk ve 13. stol. Po švédském drancování v 17. stol. byl kostel zbudován v barokním slohu architektem G. P. Tencallou. V roce 1784 byl klášter reformou Jofefa II. zrušen a přeměněn na vojenskou nemocnici, kostel se stal farním.

Klášterní kanonie založená velmožem Hroznatou 1193. Původní dřevěné stavby nahrazovány postupně zděnými (kostel 1232). Po poškození za třicetileté války barokní obnova. Poslední úpravy poč. 20. stol. Rozsáhlou devastaci po 1950 odstraňují od 1990 opravy.

Klášter Kongregace dcer božské lásky Marianum byl vystavěn v letech 1907 – 1909 v historizujícím stylu, zejména románském a gotickém. Nyní slouží jako ústav sociální péče a Centrum denních služeb.

Kostel Božského Srdce Páně s klášterem redemptoristů byl postaven v l. 1902-1903. Dne 4. října 1903 byl kostel slavnostně vysvěcen olomouckým arcibiskupem dr. Theodorem Kohnem. V současnosti kostel slouží jako filiální a klášterní budova je využívána k potřebám obecního úřadu.

Mohutná novorománská basilika s klášterem redemptoristů ve Filipově byla postavena v místě jediného církví oficiálně potvrzeného mariánského zázraku, který se na území Čech odehrál v 19. století. Dodnes jedno z nejslavnějších poutních míst v zemi.

Roku 1852 položili redemptoristé základní kámen kláštera v Koclířově. Novogotický klášterní kostel sv. Alfonse a P. Marie Fatimské přistavěn r. 1887. Na jižním průčelí polygonální věž s jehlancovou střechou. Vedle kostela kaple P. Marie Nazaretské. Nad kostelem od r. 2011 socha papeže Jana Pavla II.

Klášter s velkým novorománským kostelem na jižním předměstí Plzně zřídila kongregace redemptoristů v letech 1907–35. Vlastní kostel pochází z let 1908–12. Konvent rozehnán roku 1950, po roce 1990 obnovil činnost.

Zbytky kláštera Saint-Jean-des-Vignes z konce 15. století. Po zrušení kláštera za francouzské revoluce byl kostel počátkem 19. století prodán a rozebrán na kámen, takže se zachovalo jen průčelí.

Rozsáhlý barokní klášter založila Amálie Vilemína Brunšvicko-Lüneburská, vdova po císaři Josefu I. Základní kámen byl položen 13.5.1717. Stavební práce probíhaly až do r. 1728. V letech 1782-1786 provedl úpravy Johann Ferdinand Hetzendorf von Hohenberg a v r. 1806 Lorenz Lechner.

Kostel sv. Michala byl postaven v pozdně románském až raně gotickém slohu někdy v letech 1220-1240. Později barokně a klasicistně upraven. Po r. 1626 se stal součástí kláštera barnabitů. Až do r. 1784 sloužil i jako druhý dvorní farní kostel Habsburků. Dnes klášter s kostelem patří salvatoriánům.

Areál špitálu s kaplí a přilehlou klášterní budovou. Špitál buď z doby založení města nebo r. 1515. Kaple je asi z první poloviny 15. století, dochovaná sklípková klenba z let 1515-18. Budova kláštera snad barokní. Novogotické upravy v 60. letech 19. stol. Objekt v havarijním stavu a nevyužíván.