Výsledky hledání míst

Stavba pelplinského kostela začala na poč. 14. stol. a trvala 250 let. Stavitelé baziliky cisterciáci. K orientovanému kostelu přiléhají tři křídla klášterních budov. Nejcennějšími exponáty výtisk bible z r. 1453 vytištěné Gutenbergem a dvě gotické sochy skříňkových Madon. Pozdně renesanční oltář největší v Polsku.

Stavba gotického chrámu probíhala v l. 1280-1320 sedlckými cisterciáky. Roku 1421 klášter i s kostelem vypleněny husity. Kostel obnoven až v letech 1700-1709 ve slohu barokní gotiky Janem Blažejem Santinim-Aichlem. Interiéry zpřístupněny r. 2007.

Zbytky staveb cisterciáckého kláštera, založeného snad 1145, zničeného husity 1420, definitivně zaniklého po polovině 16. stol. V jihovýchodní části obce klášter zachovány části románských a gotických staveb (čp. 8, 9, 39, hřbitovní zeď, mlýn).

Výstavný klášter založil Dětřich z Portic r. 1357. R. 1421 husity rozvrácen, r. 1481 obnoven Landštejny, r. 1553 znovu zanikl. R. 1690 obnoven ve skromné podobě, definitivně zrušen r. 1783. R. 1819 J. Dörfel přestavěl budovu kláštera na zámek. Jan II. z Lichtenštejna jej přestavěl do dnešní podoby.

Proboštství plaských mnichů vzniklo v tehdejším Lipém kolem roku 1253. V květnu 1426 vypáleno husity, obnoveno snad 1460, v 16. stol. upadalo, obnova po třicetileté válce. Po zrušení mateřského kláštera majetkem Kouniců, od 1922 města. Dnes děkanství.

Proboštství, založené cisterciáky ze sedleckého kláštera, uváděno r. 1248. R. 1421 bylo vypáleno husity. Ruiny kostela sv. Martina jsou viditelné na vedutě z poč. 17. stol.; na skice z pol. 19. stol. již nejsou. Areál je v nepřístupné soukromé zahradě, dochované kamenné artefakty v Městském muzeu.

Bývalý konvent cyriáků ze 13. st. zanikl za husitských válek. Zůstal pouze obnovený gotický kostel Panny Marie, dnes obklopený hřbitovem s kostnicí. Na jižní stěně býv. věže kresby z 2. poloviny 15. století. Zachovány gotické architektonické prvky.

Klášter dam Srdce Ježíšova byl v původně barokní vile, kdysi patřící hraběti Clarymu, založen 1872. V letech 1882-84 postaven kostel Nejsvětějšího Srdce Páně v beuronském slohu (projekt P. Ghislain Béthune), klášterní budovy a penzionát pro dívky vznikly později. Komunita odešla z Prahy roku 1919.

Klášter dostavěn r. 1902 v pseudogotickém slohu. Zpočátku vzdělávací instituce, dnes domov pro seniory. Jednopatrová budova se symetricky řešenou fasádou, po stranách a ve středu s rizality. Střecha zakončena malým štíhlým sanktusníkem. Před vchodem sochy sv. Jana Nepomuckého a sv. Dominika.

Klášter byl založen v r. 1889 jako církevní dívčí škola s internátem. Postupně byl rozšířen o další křídla a zahradu. Po zrušení kláštera v r. 1949 sloužil areál potřebám Pohraniční stráže, později jako nemocnice a zvláštní škola. V současnosti zde sídlí dvě školy.

Klášter z poč. 14. stol. s fragmenty starších staveb – románského dvorce a templářské komendy. Na poč. 17.stol. pozdně renesanční úprava, v druhé pol. 17. stol. barokní úpravy G. D. Orsiho. Zrušen 1782. Řada úprav v 19. a 20. stol.

Klášter dominikánek založen roku 1712, postaven J. Augustonem ml. Kostel vysvěcen 1735. R. 1782 klášter zrušen poté zde sídlily školy různých stupňů. Dnes je zde umístěna vědecká a studijní knihovna, kostel slouží pravoslavným.

Klášter dominikánek připomíán r.1287. Po jeho zrušení Josefem II. převzat Voršilky. Jednolodní gotická stavba postavená před pol.14 st. Kostel obnovoven v l.1455 a 1513. V r.1701 barokizován a r.1848 opět regotizován. Konvent postaven r.1709.

Klášter založil r. 1253 král Connachtu Felim O’Conor. Stavba dokončena r. 1257. Král zde pochován r. 1265. Vyhořel v l. 1270 a 1308, přestavěn v 15. stol. Po r. 1569 během reformace zrušen a zpustl. Zřícenina obdélného kostela s hrobem Felima O’Conor, zdivo zakonzervováno.

Původně románsko-gotický areál z poloviny 13. století prošel barokní přestavbou v I. polovině 18. století, při které byl obnoven kostel, sloužící od roku 1558 jako skladiště. Původní prvky se zachovaly zejména v presbytáři. Novogotická úprava věže z roku 1903.