Jižní strana katedrály při pohledu z rajského dvora. Kaple na popředí je z 19. stol. (má šedé zdivo).
© Pavel Semple 05/2022
Katedrála Panny Marie má novogotické opravy a dostavby z 19. století, provedené z šedého kamene. Původní zdivo je žluté barvy, rozdíl je proto zvenčí dobře patrný. Katedrála je trojlodní bazilika orientovaná východo-jihovýchodním směrem. Příčná loď z jejího obvodu nevystupuje. Chór má polygonální závěr, chórový ochoz má pět do půlkruhu uspořádaných trojbokých apsid s kaplemi. Po obou stranách západního průčelí stojí dvojice zasunutých věží. Před hlavním ústupkovým gotickým portálem v západním průčelí je kamenná gotická předsíň. Všechny části interiéru mají křížové žebrové klenby s výjimkou křížení hlavní a příčné lodi, kde je hvězdová klenba. Na jižní straně katedrály stojí rajský dvůr kanovníků, kteří se starali o chod katedrály. Od okolní zástavby starého města je katedrála oddělena jen úzkými ulicemi. Obě věže v západním průčelí mají výšku 85 m. Severozápadní věž je novogotická z 19. století. Rohy věží, které zasahují do… číst dále
Město pochází patrně již z 1. století, kdy zde Římané postavili první opevnění na obranu proti Baskům. Ve 4. století zde stálo římské město Lapurdum, které bylo důležitým opěrným bodem při kontrole říční a námořní dopravy na řece L’Adour a pozemní dopravy přes Pyreneje mezi Gálií a Hispánií. Místními obyvateli byli Baskové. Po pádu Římské říše se Baskové přetahovali o zdejší oblast s Vizigóty a Franky. V roce 892 sem vtrhli Normané. Původní jméno města Lapurdum se časem přeneslo na zdejší provincii Labourd a město samotné dostalo jméno Bayonne. Od roku 1023 bylo hlavním městem Labourdu. Nejpozději od 11. století bylo také centrem zdejší diecéze. V roce 1130 je neúspěšně obléhal aragonský král Alfonso I. (1104-1134). V letech 1140-1141 zahájil biskup Arnaud Loup de Bessabat stavbu románské katedrály. Od roku 1152 patřil Labourd vévodkyni Eleonoře Akvitánské, která se v tom roce provdala za (budoucího) anglického krále… číst dále
|
Přihlášení |
