Katedrála Panny Marie a svatého Štěpána v německém Špýru.
© Pavel Vítek 06/2001
Kostel je pojat jako trojlodní románská bazilika se čtyřmi věžemi a barokní kopulí nad křížením. Všechny lodi jsou zaklenuty křížovými klenbami a vnitřek působí vznosným dojmem. Pod východním chórem je původní krypta z roku 1040. Stavba je 34 m dlouhá a 43 m široká. Hlavní loď je 14 m široká a výška klenby je 33 m. Východní věže jsou 71,2 m vysoké, západní věže v průčelí 65,6 m. Vnitřní zařízení je vesměs moderní, v hlavní lodi jsou varhany z let 1961–1977 a v chóru varhany z roku 2008. V barokní kupoli nad křížením je 9 zvonů, jeden je z roku 1822 a ostatní z roku 1963. Katedrála během staletí fungovala jako císařské pohřebiště, v kryptě jsou pohřbeni: Konrád II. († 1039) a manželka Gisela († 1043), Jindřich III. († 1056), syn Konráda II., Jindřich IV. († 1106), syn Jindřicha III, Anežka († 1077), dcera Jindřicha IV., Berta Savojská († 1087), manželka Jindřicha IV., Jindřich V. († 1125), syn Jindřicha… číst dále
Místo, kde kdysi patrně vedl brod přes řeku Rýn, bylo podle nálezů osídleno nejméně pět tisíc let před n. l. Někdy kolem roku 10 př. n. l. zde vznikl římský vojenský tábor, který se pozvolna rozvinul v římské město. Roku 346 se poprvé připomíná místní biskup. V 6. století se s germánským osídlením poprvé objevuje jméno Spira a ze 7. století pocházejí nejstarší zbytky dvou kostelů, sv. Germaina a Dómu. Od roku 946 byl Špýr biskupským městem s velkými privilegii a město bylo ohrazeno. Roku 1027 se stal císařem Konrád II. Sálský a založil dynastii sálijských císařů. Roku 1027 položil základní kámen k dómu, kde byl roku 1039 pochován, stejně jako šest jeho nástupců. V letech 1080–1106 byl dóm přestavěn a je dnes největším zachovaným románským kostelem. Od roku 1135 zde pobývali i štaufští císařové a ve 13. století byla založena řada klášterů. V 16. století se zde konalo pět říšských sněmů a když sněm roku 1529… číst dále
|
Přihlášení |
