katedrála sv. Jakuba

Jakuba Staršího v katedrále v Santiagu de Compostela. První doložená pouť do Compostely se uskutečnila roku 951 a vykonal ji francouzský biskup z Le Puy. Od středověku je jedním z nejvýznamnějších poutních míst Evropy. Symbolem poutníků putujících do Santiaga de Compostela je svatojakubská mušle. Zájem o svatojakubskou pouť začal prudce vzrůstat od konce 80. let 20. století, k čemuž přispěla pouť papeže Jana Pavla II. r. 1982 a následně i fakt, že r. 1993 byla svatojakubská cesta zapsána na seznam světového dědictví UNESCO a její nové značení bylo podpořeno grantem Evropské unie. Základní trasy začínají ve čtrnácti evropských městech. Na českém území se původní ustálenou trasu v celé délce nepodařilo zjistit, ačkoliv i odtud ve středověku poutníci putovali. Přibližně ji vytyčují kostely zasvěcené svatému Jakubovi..

Místo bylo poté na několik staletí ztraceno, až byl hrob s pravděpodobnými ostatky sv. Jakuba znovu nalezen roku 813, kdy na něj podle legendy ukázaly jasně zářící hvězdy. Proto název Santiago de Compostela, tj. „sv. Jakub v hvězdném poli“. Na místě Jakubova hrobu byl nejprve vystavěn prostý jednolodní kostel, jenž se poměrně brzy stal poutním místem. Hrob z římské doby krytý mramorovou deskou i stavba nad ním jsou archeologicky doložené. Kolem něj vyrostlo město. Se vzrůstajícím významem byl kostel několikrát přestavován. Byl také při nájezdu Maurů v roce 997 zničen. V letech 1075–1150 byla na jeho místě vystavěna současná trojlodní bazilika. Vysvěcen byl chrám v roce 1211 za přítomnosti krále Alfonse IX. Nejvýznamnější přístavby proběhly v 16., 17. a 18. století. Jde zřejmě o třetí nejvýznamnější křesťanské poutní centrum po Římu a Jeruzalému. Budova je původně románskou stavbou, avšak s výraznými pozdějšími gotickými a barokními úpravami a doplňky. Roku 1179 papež Alexandr III. udělil Santiagu de Compostela titul Svaté město jako má Jeruzalém a Řím. Celé centrum města včetně katedrály bylo zapsáno na Seznam světového dědictví UNESCO..

Jeho španělské jméno je Santiago. Jeho bratrem byl Jan, apoštol a evangelista. Ježíš Jakuba povolal hned po Petrovi, Ondřejovi i s bratrem Janem. Jakub je v úryvcích Písma častěji uváděn za Petrem hned na druhém místě a tím je zdůrazněna jeho důležitost. Spolu s Petrem a Janem patřil Jakub ke Kristovým privilegovaným učedníkům. Po Ježíšově Nanebevstoupení hlásal Jakub evangelium. Jakub se těšil velké autoritě uvnitř prvotní církve v Jeruzalémě, podílel se na jejím budování a spolu s Petrem za ni cítil pastorální odpovědnost. Podle jedné pozdější tradice hlásal Jakub evangelium ve Španělsku, které bylo důležitým regionem římské říše. Podle ní se Španělsko stalo až domovem jeho ostatků. O jeho legendárních cestách však není spolehlivých pramenů. Několik legend o svatém Jakubovi vysvětluje, jak se z Jeruzaléma po Ježíšově smrti dostal na Pyrenejský poloostrov. Podle jedné z nich odešel z Palestiny hlásat evangelium a došel až do dnešního Španělska. Jeho misijní činnost se však zde setkala s rozhodným odmítnutím místního obyvatelstva. Zklamán neúspěchem svého misijního působení chtěl se sv. Jakub ihned vrátit do Palestiny. A právě tehdy uprostřed mrazivé lednové noci roku 40 andělé přinesli jaspisový sloup s Matkou Boží. Andělé postavili sloup na zem a Panna Marie promluvila ke svatému Jakubovi. „Díky tobě zde povstane na mou památku kostel“. Svatý Jakub na místě vybudoval kapli, která se nazývá Santa Capilla, která je nyní uvnitř velké baziliky. Poté se svatý Jakub vrátil do vlasti. Podle tradice byl v Jeruzalémě kolem Velikonoc roku 44 zatčen a na příkaz krále sťat mečem. Jakubovu popravu uvádějí Skutky apoštolské. Jakub byl první z dvanácti Kristových apoštolů, který podstoupil mučednickou smrt. Přenesení Jakubových ostatků do Španělska provedli tři mniši. K přenesení snad tedy došlo na ochranu před mohamedány. Na ochranu před Maury prý ostatky byly přeneseny k Irii Flavii v Galicii, kde na čas upadly v zapomenutí a teprve za krále Alfonse Cudného (791-842) byly v tamní mramorové hrobce roku 813 objeveny. Když král Alfons nad hrobem vystavěl ke cti sv. Jakuba v roce 816 chrám, přeložil k němu biskup své sídlo a zároveň začalo kolem vyrůstat město Santiago de Compostela. O Jakubův hrob v Compostele zprvu pečovali benediktíni, ale po nájezdu Maurů roku 997 byl původní chrám zničen. Král Alfons III. zvaný Veliký či asturský dal nad hrobem apoštola vystavět v letech 1075-1150 trojlodní katedrálu. Ostatky sv. Jakuba byly uloženy do stříbrné rakve v chrámové kryptě. Svátek sv. Jakuba se slaví 25. července..