katedrála sv. Gervasia a Protasia

Jižní rameno transeptu bylo budováno v letech 1180-1190 a je příkladem čtyřpodlažní struktury stěny. Její ztvárnění je extrémně filigránní. Prosvětlení okny jde na samotnou mez. Jde o extrémní příklad rané gotiky, opak mohutné katedrály Notre-Dame v Paříži.

n. l. přitáhl Julius Caesar, jejich město Noviodunum nemohl dobýt a založil nedaleko nové město, které pojmenoval Augusta Suessionum. Město velmi prosperovalo a ve 3. století si postavilo amfiteátr pro 20 tisíc diváků. Kolem roku 300 vzniklo také zdejší biskupství. Jako poslední římské město odolávalo barbarům a až po vítězství Chlodvíka I. nad Syagriem v roce 486 v bitvě u Soissons se stalo merovejským královským sídlem a centrem Neustrie. Po legalizaci založení franské říše Chlodvíka I. císařem Anastasiem I. přeložil Chlodvík hlavní město do Paříže. Už ve 4. století bylo v Soissons biskupství a katedrála, druhá byla postavena v 9. století a současná třetí se začala budovat po roce 1176. Do poloviny 13. století byla hotova včetně západního průčelí, a jen severní příčná loď byla dostavěna až v 15. století. Během stoleté války roku 1414 za povstání proti Karlu VI. bylo město silně poničeno, koncem 15. století se začal přestavovat klášter Saint-Jean-des-Vignes. Během náboženských válek byl Soissons v druhé polovině 16. století několikrát obléhán. Za francouzské revoluce byly zrušeny kláštery a kostely vyrabovány, v napoleonských válkách hrál Soissons významnou úlohu. V prusko-francouzské válce v letech 1870-1871 byla zdejší pevnost v říjnu 1870 dobyta německým vojskem a opevnění byla zbořena. V první světové válce (1914–1918) bylo město dvakrát obsazeno německým vojskem a dělostřelectvem obou stran ze tří čtvrtin zničeno. Věž a katedrála zůstaly nepoškozeny.