Výsledky hledání míst

Zámek na místě někdejšího hradu. Několikrát přestavován v gotice, renesanci, baroku a nakonec v novogotickém stylu. Uvnitř instalované dobové interiery a expozice historického odívání.

Zámek, původně komenda johanitů postavená někdy během 16. století. V majetku řádu johanitů až do r. 1948, poté užíváno zemědělským družstvem a státním statkem. V současnosti objekt v soukromých rukou.

Tzv. Kammelhaus nebo též Nový zámek vybudoval v roce 1885 Dominik Kammel-Hardegg, který při dělení rodového majetku v roce 1880 chtěl mít v Hrušovanech své šlechtické sídlo. Stavitelem byl J. Plaschofski, na malířské výzdobě se podílel i Alfons Mucha. Po roce 1945 zde byla umístěna škola, MNV a dnes městský úřad.

Zdevastovaný a nepřístupný raně barokní zámek dal vystavět po r. 1669 hrabě Michal Adolf z Althanu na místě bývalé tvrze. Po r. 1804 prošel klasicistní úpravou. Po r. 1945 zde byla kasárna. Od r. 1986 je prázdný a nyní rekonstruován.

Na místě paláce stával gotický dům Petra Parléře z 2. pol. 14. stol. V 2. pol. 16. stol. renesančně přestavěn. V 70. letech 18. stol. přestavěn pozdně barokně. Dnes slouží vládě České republiky.

Bývalý lovecký zámeček, založený pravděpodobně v polovině 18. století bruntálským komturem Riedheimem. Řádu německých rytířů patřil až do roku 1938. V roce 1945 zkonfiskován. Dnes byty.

Dřevěná lovecká chata – zámeček – vystavěná r. 1910 na úpatí jz. vrcholového hřebene hory Smrk (1276 m) v Beskydách pro olomouckého arcibiskupa Františka Saleského Bauera. Patrová roubená stavba krytá šindelem s osovým vstupním rizalitem.

Unikátní dřevěná stavba hudebního pavilonu postavena v letech 1836–1837. Budova sloužila od prvopočátku jako hudební a divadelní sál. Je dochována v téměř původním stavu. Vstupní zaoblená část je doplněna bílými toskánskými sloupy. Uvnitř se dochoval i jeden ze tří dřevěných lustrů.

Hudební pavilon se nachází v Městském parku. V hudební pavilónku se pořádaly pravidelné koncerty a další kulturní akce. R. 2005 prošel městský park revitalizací. V hudebním pavilónu se dodnes pořádají různé produkce vážné hudby, dechovek i moderní populární hudby.

Hudlická skála je výrazný buližníkový útvar při jihozápadním okraji obce Hudlice. Její vrchol jako bod vynikajícího rozhledu je přístupný po odbočce ze značené turistické stezky z Hudlic do Svaté.

Původní gotická tvrz snad z roku 1447 byla v letech 1697-1704 přestavěna na barokní zámek. Za Czeiků je po polovině 19. stol. přestavěn do současných rozměrů. Po 2. světové válce velmi necitlivě modernizován.

Původně fojtství, později povýšeno na rytířský statek. Do r. 1635 jej vlastnili Wetzingerové. Během třicetileté války zpustl. Po r. 1662 se majitelé střídali. V letech 1686 až 1794 patřil Stillerům. Poté několik majitelů až do r.1945, kdy byl zkonfiskován.

Obora byla založena r. 1566 jedním z olomouckých biskupů (kteří byli majiteli Hukvaldského panství), Vilémem Prusínovským. R. 1846-47 byla vystavěna ohradní zeď. Rozloha obory se postupem času měnila, z 200 ha (r. 1730) na dnešních 457 ha (r. 1974). Jde o unikátní přírodní prostředí, velmi ceněné.

Bývalý objekt správy panství a vrchnostenské kanceláře z roku 1760 nechal v roce 1855 přestavět kardinál Bedřich z Fürstenberka na pohodlný letní zámeček. Dnes nevyužívaný a čeká na rekonstrukci.

Lovecký zámek byl postaven v l. 1666-69 Humprechtem J. Černínem z Chudenic (arch. Carlo Lurago). R. 1678 vyhořel, při opravě (1678-81) navýšen o patro a přízemí bylo zesíleno obezděním. V l. 1829 a 1937-38 opravován. R. 1926 připadl za 1. pozemkové reformy městu Sobotce, od r. 1958 je zde muzeum.