Výsledky hledání míst

Hrad byl postaven rodinou O'Malleyů v 16. století. V r. 1826 byl hrad přeměněn na policejní stanici a ta zde byla až do 60. let 20. století. Nyní je opuštěný a volně přístupný. Třípodlažní budova je obdélníková, původně byla zakončena sedlovou břidlicovou střechou s cimbuřím.

Zříceniny hradu na pobřeží Atlantiku v hrabství Donegal na severu Irska. Postaven Richardem de Burgh, druhým hrabětem Ulsteru, v roce 1305. V roce 1316 dobyt skotským vojskem. Pobořen roku 1555. Provizorně obydlen ještě v 17. století.

Goticko-renesanční hrad založen zřejmě již koncem 13. století svídnicko-javorskými Piastovci, prvně zmiňován r. 1315. V letech 1545-1587 za Matěje z Logova renesančně přestavěn a rozšířen. Za třicetileté války dobyt Švédy, r. 1774 opuštěn. Zchátralý hrad zrekonstruován v 19. a 20. stol.

Gotický trojdílný hrad založený Konrádem II. Hlohovským koncem 13. stol., o století později ho český král Václav IV. prodal Benešovi Chuśnikowi, od něj přešel na von Schaffgotsche, ti jej opustili koncem 18. stol. Výrazné renesanční přestavby.

Výrazná zřícenina hradu založeného počátkem 14. století s následnými pozdně gotickými přestavbami. V roce 1422 odolával obléhání husitským vojskem. Zpustl v polovině 16. století.

Zřícenina hradu postav. (1253–70) Ondřejem Forgáčem. R. 1302 obsazen Matúšem Čákem Trenčanským, r. 1312 dobyt králem Karlem Robertem, r. 1386 darován Blažeji Forgáčovi. V 15. a 16. stol. přestavěn; dobyt v l. 1576, 1618 a 1663. V 18. stol. zkonfiskován králem, poté koupen zpět. V 19. stol. vyhořel.

Hrad dal vystavět císař Jindřich III. v roce 1050. Rozšířil jej v roce 1194 vévoda Leopold V. V hradní kapli sv. Pankráce si v roce 1252 vzal král Přemysl Otakar II. za manželku Markétu Babenberskou. Při druhém obsazení Turky v roce 1683 byl hrad zničen. Rekonstrukce zříceniny začala v roce 1975.

Zvyšky zrúcanín stredovekého hradu na strmom čadičovom brale sopečného pôvodu nad obcou Hajnáčka. Hrad sa po prvý krát spomína v roku 1320. Neskôr bol zaradený do sústavy protitureckých pevností a niekoľko krát bol tureckými vojskami dobitý. Definitívne bol hrad opustený v druhej polovici 18. storočia.

Hamr založený cca r. 1900 J. Kolářem. Vodní kolo pohánělo dynamo a stroje na výrobu kol a pilníků. R. 1938 koupil hamr koželužník Hlobil, který zde provozoval své řemeslo. Po r. 1945 byl hamr znárodněn. R. 2007 koupil polorozpadlý hamr kovář Daniel Hlobil s úmyslem mlýn a kovárnu zrekonstruovat.

Zřícenina hradu na skalnatém kopci poblíž Liberce. Zal. v 1. pol. 14. st. Biberštejny, zanikl v 1. pol. 16. stol. po připojení k Frýdlantu. Zbytky obvodové hradby a torza dvou věží – nepravidelně okrouhlé a čtverhranné se zaoblenými rohy.

Hrad existoval na přelomu 14. a 15. století, roku 1420 připomínán jako sídlo Hrzánů z Harasova. Ze staveb dochovány některé sklepy vytesané ve skále.

Opevnění na legendami opředeném izolovaném skalním útesu zvaném Reginina skála (Reginafelsen) pochází snad z poloviny 13. století. Jeho účel není znám. Mohlo vzniknout proti městu a hradu Hardegg nebo mohlo být také součástí jeho bezpečnostního systému. Nelze zde vyloučit ani šlechtické sídlo.

Předpokládá se, že obranná stavba sloužila jako sídlo drobného šlechtice, který pravděpodobně patřil do bezprostředního doprovodu pánů z hradu Hardegg. Vznik stavby lze datovat do počátku 14. století.

Hrad založen v květnu 1283 anglickým králem Eduardem I. Dobyt Velšany roku 1404, poté dobyt zpět Angličany roku 1409. Znovu obležen a dobyt v letech 1468 a 1647. Lichoběžný areál má v nárožích okrouhlé věže, na východě mohutné branské stavení s okrouhlými věžemi v čelních nárožích a kaplí v patře.

Původně rodový hrad založený ve 13. stol., později i královský, přestavěný v 16. až 17. stol. na zámek. Po roce 1945 ponechán osudu, postupně rozkraden, v roce 1985 úmyslně zapálen. Od 90. let probíhá rekonstrukce.