Výsledky hledání míst

Původně renesanční zámek stojí na návrší nad vsí, v 17. století byl přestavěn barokně. Jednopatrová dvoukřídlá budova s dvoupatrovou hranolovou věží v nároží. Nádvoří uzavírá hradba s bránou.

Renesanční patrový zámeček s nárožními arkýřovými věžicemi, vystavěný po r. 1582 Jiřím Abaffym, kapitánem Oravského hradu, na okraji obce. Členové rodu Abaffyů sloužili jako kapitáni a správcové hradu. Opravený zámeček je nepřístupný.

Původně renesanční zámek (kúria), prvně vzpomínaný v r. 1611, postavila rodina Lefantovských na přelomu 16.- 17. století. Barokně přestavěn ve 40. letech 18. století a v letech 1823-1826 upraven klasicistně. V r. 1996 vyhlášen kulturní památkou SR.

Pozdně barokní zámek (kaštieľ) vznikl v r. 1774 a později byl několikrát upravován. Koncem 19. stol. jej vlastnil baron Antal Skrbenszky. V letech 1999-2001 zámek prošel celkovou rekonstrukcí, po níž slouží jako obecní úřad.

Tvrz založili někdy v polovině 13. století Lefantovští (Elefantyovci). V 14. - 15. století bylo opevněné sídlo goticky rozšířeno. Zásadní renesanční přestavba proběhla kolem r. 1618. Při barokní úpravě bylo zbořeno jedno křídlo. V 1. polovině 19. století byly romanticky upraveny fasády.

Původní paulínský klášter sv. Jana byl založen v r. 1369 za přispění Michala z Lefantovců. Později opevněn a v letech 1760-1774 barokně přestavěn. V r. 1782 byl klášter zrušen. Na konci 19. století nechal hrabě Leopold Edelsheim-Gyulai ruinu přestavět na zámek (kaštieľ). Později Léčebný ústav.

Kaštěl (zámek) byl vybudován kolem r. 1620 rodem Motešických původně jako opevněný. V 2. pol. 18. stol. výrazně barokně přestavěn a zvýšen o poschodí. Posledním majitelem byl gróf (hrabě) Seldern. Po r. 1945 přešel do vlastnictví státu. Později sloužil jako domov důchodců a od r. 1961 armádě.

Baroková kúria rodu Motešických z 18. storočia slúžila od 19. storočia ako zájazdný hostinec. Po úpravách v 20. storočí slúžila ako obytná budova. Dnes po rokoch chátrania prebieha jej rekonštrukcia a adaptácia na nové využitie ako chránené dielne pre postihnuté deti.

V roce 1693 nechal Juraj Ottlýk přestavět starší sídlo na opevněný renesanční kaštěl (zámek) chráněný vodním příkopem, padacím mostem a strážní věží. V 18. století přestavěn barokně. Z původní čtyřkřídlé budovy zůstala pouze část. Dnes nově opravený kaštěl slouží jako restaurace a hotel.

Barokní zámek na místě starého zámku postavil Adam František Hartig v letech 1738–1756. Boční křídla zámku byla dostavěna v letech 1770–1780. Ale již v r. 1773 byla vysvěcena zámecká kaple. Od r. 1890 zde sídlí Státní ústav pro choromyslné.

Renesanční zámek postavený v letech 1553 - 1582 pro Zdeňka z Valdštejna, se sgrafitovou výzdobou. Dnes slouží reprezentativním účelům, jsou zde kanceláře a malé muzeum - expozice věnovaná J. A. Komenskému, který zde pobýval, a spisovateli J. Šírovi, místnímu rodákovi.

Zámek, původně tvrz, zažil množství majitelů. Za Leskovců z Leskovce v 2. pol 16. st. byla tvrz přestavěna v renesančním slohu. Rod Regalů dal tvrz přestavět na zámek r. 1734. Dnes je zámek dvoupatrová budova, v soukromém majetku.

Zámek byl přestavěn ze straší tvrze koncem 16. století Jindřichem z Náchoda. Roku 1684 zámek získali strahovští premonstráti, kteří provedli raně barokní přestavbu, aby tak napravili škody ze třicetileté války.

Původně zde stál gotický hrad, jenž v 16. století zpustl a byl nahrazen tvrzí zbořenou až r. 1817. V r. 1867 nechal na jejím místě hraběcí rod Bubnů postavit zámek, který sloužil hospodářské správě jelenských statků.

Kamenná kašna z druhé poloviny 18. století stojí na náměstí u kaple sv. Anny. Kašna má kruhový půdorys, stěny jsou členěny římsami. Uprostřed kašny je sloup s patkou, završený dekorativní vázou s rýhováním. Z pláště vázy vedou 4 vývody na vodu. Kašna je památkově chráněná.