Výsledky hledání míst

Zchátralý zámek v Žarnovici postavil Urban Dóci v l. 1480-1485. Mohutná třípatrová hranolová stavba s klenutými místnostmi a modernistickou fasádou z poč. 20. stol. členěnou kordónovými římsami. Před zámkem jsou terasy s opěrnými zdmi a pilíři.

Původně dvůr, založený kolem r.1820, do jehož jižní budovy byly umístěny kanceláře a byty úředníků žarošického statku. V roce 1824 byl statek postoupen Arnoštce Schafgotsové, jež v Žarošicích občas pobývala. Od té doby budova převzala "status" zámku.

Původní tvrz ze 14. století byla přestavěna na renesanční dvoukřídlý zámek na přelomu 16. a 17. století Zikmundem Vančurou z Řehnic a Václavem Budovcem z Budova. Postupně upadá po požáru v roce 1790.

Čtyřkřídlý goticko-renesanční zámek postaven kolem r. 1533 Adamem z Říčan. Od r. 1584 do r. 1635 byl majitelem Václav Michna z Vacínova. Od r. 1637 patřil Šternberkům, r. 1948 zkonfiskován. Roku 1982 vyhořel, po restituci postupně opravován.

Lovecký zámek postavený v 70. letech 19. století za Jana nebo Josefa Valdštejna-Vartenberka. Valdštejnům patřil až do roku 1945, kdy byl konfiskován a stal se majetkem státu. V současné době je opět v rukou potomků rodu Valdštejnů a slouží pro rekreační účely.

Nevelký patrový zámek s přízemními bočními hospodářskými křídly v rámci bývalého panského dvora. Ves zmiňována poprvé v r. 1447. Zámek vystavěn po r. 1796 Vojtěchem Gussnarem z Komorna či Janem Farníkem. Po r. 1945 dvůr zkonfiskován a využíván k zemědělským účelům, čímž výrazně zchátral.

Bývalý zámeček - sídlo správy dvora - na západním okraji Závady. Vystavěn patrně po r. 1530 spolu s dvorem. Nejpozději za rodu Marků ze Zuann využíván i pro pobyty majitelů. Za Rotschildů v 60. letech 19. století poskytnut pro školní účely, čemuž slouží dodnes. Vzhled poznamenán moderními úpravami.

Budova pozdně renesanční tvrze z r. 1626 postavena Vilémem ze Šicendorfu. R. 1805 připojena ke schwarzenberskému Orlíku. Čtyřkřídlá patrová budova s vnitřním nádvořím poškozena požárem r. 1982, nad vjezdem dochovaná erbovní deska stavitele, po opravě slouží restaurátorské dílně a pro kulturní akce.

Lovecký zámek, který roku 1822 nechal postavit František Josef Bretfeld Chlumčanský, svobodný pán na Kronenburgu. Dnes je objekt nepřístupný, v zámku sídlí Domov pro osoby se zdravotním postižením.

Zámek vznikl přestavbou staršího hradu počátkem 17. stol., tu provedl Rudolf II. Za třicetileté války byl vypálen a poté sloužil jako vězení. R. 1943 zde byl štáb SS, armáda zámek opoustila r. 1997 a 18.6.2005 byl otevřen pro veřejnost.

Kdy vznikla zdejší tvrz není známo, poprvé se připomíná až v r. 1638 za hofrychtáře moravského. V letech 1717-1720 ji nechal František Ferdinand Sak z Bohuňovic přebudovat na zámek. Později přestavěn. Koncem 19. stol. sloužil jako kanceláře a byty úředníků, od r. 1947 jako ústav sociální péče.

Zámek byl založen Janem Vlasákem Klusákem z Kostelce v l.1700 až 1702. Zámek byl kolem r. 1723 rozšířen o kapli. V r. 1782 zámek vyhořel. Po r. 1918 by zámek využíván Červeným křížem. Dnes je zde Ústav sociální péče pro postižené muže.

Zámek byl r. 1825 přestavěn bavorským knížetem Bedřichem z Oetingen-Wallersteinu ze starší budovy sloužící jako klášter, později jako rafinérie na třtinový cukr a chemická továrna. Do r. 2009 zde sídlila expozice asijských sbírek Národní galerie.

Zámek byl postaven jako náhrada starší tvrze v 18. stol. Dnes je v soukromých rukou a je v rekonstrukci.

Renesanční zámek vznikl v 16. stol. z tvrze, kterou na čtvercový zámek přebudoval r. 1569 Oldřich z Kounic. Zámek byl díky arkádám, hranolovým věžím v nárožích a celkové mohutné stavbě v pramenech uváděn jako hrad (v r. 1624).