Výsledky hledání míst

Původně malý hrad ze 14. stol, přestavěn kolem r. 1570 v renesanční zámeček. Dnes je zpustlý.

Zámek byl postaven r. 1847 jako sídlo Rotschildů, později reprezentační budova a sídlo ředitele železáren. Autorem empírové stavby byl Antonín Krause. Necitlivé úpravy proběhly po r.1848. Nyní se připravuje rekonstrukce.

Původní klášter Smilheim ze 13. st. byl v 15. st. pobořen Husity. V 16. st. jej nahradil zámek zvaný Nový Smilheim. R. 1749 lehl popelem . V letech 1750 -1766 byl postaven zámek nový. Trojkřídlá dispozice, inspirace francouzskými vzory.

Dvoukřídlá budova raně barokního zámku, vzniklého přestavbou got. tvrze vladyků z Březí ze 14. st. Ta byla opevněna Malovci v 15. st. a po r. 1561 upravena Černíny na renesanční zámek; dnešní podoba je výsledkem ditrichštejnské přestavby z r. 1698.

Opevněné renesanční sídlo nechali v 16. stol., zřejmě na místě starší tvrze, postavit Kubínové. V 17. stol. byl zámek rozšířen a v 18. stol. upraven. Posledními majiteli byli Bohušové. Později sloužil jako škola a místní národní výbor.

Za Dětřicha z Mořiců r.1342 založena tvrz. R.1567Albrecht Černohorský z Boskovic na místě tvrze začal stavbu renesančního zámku. Thurnové stavbu dokončili. Po Bílé hoře získal Vlasatice kardinál Ditrichštejn. V 19. stol. byl kolem zámku upraven park.

Prostá patrová budova zámečku postavená Václavem Ubellim počátkem 19. století. Vždy jen občasné sídlo vrchnosti. Poznamenáno necitlivými úpravami 20. věku. Nevyužívaný objekt není v současné době výrazněji udržován.

Původní hrad nechal postavit ve 14. st. Hynek z Vlašimi. V 15.-16. se měnil na renesanční šlechtické sídlo. Od 18. st. do r.1945 ho vlastnili Auerspergové, kteří ho nechali klasicistně upravit. Dnes je zde expozice muzea.

Původně renesanční tvrz, uváděná v letech 1540 – 1550. V 17. století přestavěna na barokní zámek, který zanikl v průběhu 19. století. Ze zámku se dochovala barokní kaple sv. Máří Magdalény.

Nevelký klasicistní lovecký zámeček s přilehlými objekty nechal v l. 1829-1830 vybudovat Jindřich Vilém III. Haugwitz. Ve vlastnictví jeho rodu zůstal až do r. 1945, kdy přešel do držení státu. Po rekonstrukci v l. 1956-1958 sloužil jako rekreační středisko. V současnosti je školicím střediskem.

Písemné zmínky o místě jsou z roku 1318. V roce 1623 upravena místní tvrz na renesanční zámeček, v roce 1683 zámek barokně přestavěn. V současné době empírová podoba.

Zámek byl postaven na místě starší tvrze pravděpodobně někdy kolem r. 1600 Albertem z Maltitz. Další majitel, hrabě Josef Schaffgotsch, ho v r. 1829 nechal částečně přestavět v empírovém slohu. Do roku 1992 byl zámek užíván jako rekreační středisko.

V roce 1792 Jan František Theer dal na místě zpustlé tvrze postavit klasicistní zámek.

V zámek byla přestavěna starší tvrz z pol. 16. stol. Kdy přesně se tak stalo je nejasné, ale počátkem 19. stol. již stál. Zámek je stylově nevýrazná stavba s krátkými postraními křídly. Dnes není využíván a chátrá.

Renesančný kaštieľ s neskoršími barokovými úpravami zo 16. storočia, ktorý bol pôvodne postavený ako strážny objekt a neskôr prebudovaný na panské sídlo a v 20. storočí prebudovaný na penzión. Dnes je kaštieľ v súkromných rukách a po prebiehajúcej rekonštrukcií by mal opäť slúžiť na ubytovacie účely.