Výsledky hledání míst

Renesanční zámek Jana Bukůvky z Bukůvky z r. 1587 (dochován figurální portál). V l. 1653–1771 v majetku Žerotínů. Po r. 1812 v majetku Teschů, za nich r. 1857 empírově přestavěn. Od r. 1861 v majetku dr. E. Ulrycha, od r. 1938 spol. Lada (Baťa). Po r. 1945 internát, v současnosti ubytovna.

Tvrz připomínána prvně r. 1564. R. 1610 přestavěna na renesanční zámeček a r. 1750 přestavěn na barokní zámek. Nikdy však nebyl dostavěn. Realizována jen jedna strana a střední část s kaplí sv. Anny.

Renesančný kaštieľ postavený v 18. storočí grófom Jozefom Illesházym, ktorý pri stavbe čerpal inšpiráciu z talianskych renesančných budov. Kaštieľ slúžil na bývanie grófovi a nakoľko sa nachádzal v centre známeho kúpeľného mesta, obývali ho aj kúpeľný hostia, ktorým ho gróf prepožičiaval.

Tvrz vystavěná v roce 1513 Vencelíky z Vrchovišť přestavěna Kryštofem Vencelíkem na renesanční zámek ke konci 16. století. Po třicetileté válce opraven, barokní úpravy v roce 1714, dnešní vzhled z roku 1860. V současnosti patří České akademii věd.

Barokní zámek vybudovaný Volfem Vilémem Lamingenem (Lomikar z Psohlavců) v l. 1676–77. Za Stadionů je v l. 1703–6 po požáru rozšířen. R. 1755 vyhořel a je opuštěn. Opraven a rozšířen až po dalším požáru r. 1811. R. 1945 zkonfiskován, dnes patří obci.

Tvrz přestavěna biskupem Tobiášem z Bechyně po roce 1290 na hrad. Po roce 1664 hrad přestavěn na zámek. Ten za vlastnictví Auersperků v roce 1741 vyhořel a nebyl obnoven. Dochována část obvodových zdí.

Lovecký zámeček vybudován na konci 80. let 19. stol. knížetem Jeronýmem Colloredo-Mannsfeldem v duchu doznívajícího romantismu. Ve 30. letech 20. stol. hostil prezidenza T. G. Masaryka a později i Edvarda Beneše. Udržován ve velmi dobrém stavu.

Účelově upravený drobný bývalý vesnický zámeček existující prokazatelně nejpozději r. 1799. Při zámku dříve velká francouzská zahrada. Po r. 1839 v těsném okolí zřízeny velké habsburské železárny, zámek upraven na byty, ve 2. pol. 20. stol. na hostinec. Nízká přízemní budova se sedlovou střechou.

Zámek byl postaven v 18. stol. pravděpodobně Josefem Viktorínem z Harasova na místě starší tvrze. V r. 1947 se zámek stal majetkem obce a v současné době zde sídlí obecní úřad a ostatní zrestaurované místnosti jsou využívány ke komerčním akcím.

Původně barokní budova z r. 1688, v polovině 18. století přestavěna na dvoupatrový zámek. Mezi pozdější vlastníky patřil Václav Škroup, bratr Františka Škroupy a Čeněk Daněk, zakladatel ČKD, který budovu romanticky přestavěl.

V letech 1679 - 1689 nechal hrabě Šternberk vybudovat honosnou vilu, dnes zvanou zámek Troja. Autorem raně barokního projektu je Jean Baptiste Mathey. Bohatá malířská a sochařská výzdoba. Dnes se zde nachází expozice českého umění 19. st.

Téměř neznámý, původně barokní zámek byl postaven některým z držitelů léna olomouckého biskupství v 17. stol. Několikrát upravován v 18. a 19. stol. Později sloužil jako kanceláře a sklady zemědělského družstva.

Prostý barokní zámek z 2. pol. 17. stol. postavený na místě starší tvrze, obklopen hospodařskými budovami, do nichž je vestavěna čtyřpatrová hranolová vež se vstupní branou.

Zámek byl postaven olomouckým biskupem hrabětem Ferdinandem Juliusem Troyerem z Troyersteina. Stavba byla dokončena roku 1755. Na přelomu 18. a 19. stol. byl zámek i celé okolí arcibiskupy upraven a dnes slouží jako byty.

Barokní zámek stojí na místě středověké tvrze pánů z Gutštejna. Dalšími majiteli se od r. 1617 stali páni ze Švamberka. Nynější barokní zámek pro hrabata ze Sinzendorfu postavil r. 1729 arch. Jakub Auguston. V r. 1744 interiér vyzdoben freskami.