Výsledky hledání míst

Zámek byl původně gotickou tvrzí z r. 1460. V r. 1586 přestavěn na renesanční arkádový zámek s gotickou věží. Do r. 1798 patřil rodu Martiniců. V pol. 18. stol. znovu upraven, ale zachoval si původní vzhled. V zámecké zahradě salla terrena z r. 1730.

Za Smidara Zdislava z Vartemberka je v r. 1544 první zmínka o tvrzi. V letech 1810–1813 nechal Karel Rey tvrz přestavět na zámek. V r. 1825 zámek zničen požárem. Tehdejší vlastníci Colloredové jej nechali znovu vystavět.

Zámek byl postaven ze zdiva starší tvrze pravděpodobně na konci 17. stol. rodinou Talmberků. Později byl několikrát přestavován a koncem 18. stol. byla kolem vybudována barokní zahrada. Po r. 1945 byl v zámku umístěn domov důchodců, po restitučních sporech nabízen k prodeji.

Barokní zámek postavil r. 1701 na místě zaniklé tvrze Augustin A. Schönowetz z Ungarswerthu. Od r. 1725 střídání majitelů, za Viléma Hohenzollerna r. 1925 pozemková reforma - zámek koupil V. Skřivan. Po r. 1948 zámek znárodněn, v majetku JZD (byty), postupně zchátral. Po r. 1989 vrácen v restituci.

R.1661 Antonín Pankrác Gallas přestavěl tvrz v raně barokní zámek s čtvercovým nádvořím a arkádami na čtyřhranných pilířích. Nyní budovy rozloženy kolem dvou nádvoří. V areálu stojí i zámecký kostel. Hlavní zámecká budova je čtyřkřídlá, dvoupatrová.

Původní hrad ze 14. stol. zchátral a změnil se ve zříceninu. Od 80. let 19. stol až do r. 1953 vystavěn nový hrad v pseudogotickém stylu. Od r. 1953 v majetku Slovenské akademie věd.

Patrový barokní zámek postavený, snad na místě stržené dřevěné tvrze, počátkem 18. stol. za Lichnovských z Voštic. Počátkem 20. století sloužil jako sirotčinec. Na konci války v r. 1945 byl poškozen, po válce opraven a dnes je zde domov důchodců.

Na zámek přestavěná tvrz, založená před koncem 15. st. a po r. 1605 přestavěná Chanovskými z Dlouhé Vsi na barokní zámek, dnešní vzhled po přestavbě Skronských z Budžova v 18. st. Dnes chátrající trojkřídlá patrová stavba krytá mansardovou střechou.

Malý barokní, původně lovecký zámeček založil v letech 1670-1680 Jan Dětřich Petřvaldský z Petřvaldu. Později přeměněn na ubytování lázeňských hostů v lokalitě místního lázeňského areálu.

Empírový kúpeľný kaštieľ je jedným z prvých objektov ktoré vznikli v dnešných kúpeľoch Smrdáky. Postaviť ho dal v roku 1839 pre svoju rodinu Jozef Vietoris. Impozantná empírová budova s klasicistickým portálom je dodnes využívaná kúpeľmi Smrdáky a stala sa symbolom kúpeľov.

Zámek byl postaven roku 1703 rodem Des Fours pro příležitostné pobyty rodiny. Dnes se dědici Karla Des Fours-Walderode se státem v restitučním sporu o majetek soudí.

Tvrz za Vlků z Kvítkova koncem 16. stol. renesančně přestavěna. Stavební úpravy pokračovaly za Jana Baltazara Clary koncem 17.stol. a v první polovině 19. stol. za Veithů získal zámek klasicistní vzhled. V letech 1970–1976 došlo k jeho rekonstrukci.

Renes. palác s bohatou sgrafitovou výzdobou v sousedství zámku Bytča nechal r. 1601 vystavět Jiří Thurzo jako místo svatebních hostin svých 6 dcer. V r. 1647 a r. 1856 palác vyhořel. Byl opraven, ale už nesloužil svému účelu. Dnes v zanedbaném stavu.

Tvrz v l.1630-1634 přestavěna na raně barokní zámek. Tehdy a opětovně v r.1737 upraven pro Kartuziány. Po r.1945 majetek MNV Sobčice. V devadesátých letech zámek prodán do soukromých rukou. Nový majitel zrekonstruoval a opravil celý objekt.

Zaniklý barokní zámek na místě rytířského sídla v západní části osady nad pravým břehem Ohře. Postaven kolem poloviny 18. století, po roce 1945 opuštěn, zdevastován a mezi lety 1987 a 1990 zbořen. Zbylo několik stromů v zámeckém parku a snad trámy, poházené u cesty.