© Dominik 07/2023
V současné době slouží hrad jako kongresové centrum Slovenské akademie věd s možností ubytování a pronájmu prostor. V období letních prázdnin je přítupné nádvoří a v části hradu se konají prohlídky. Nečekejte však klasickou prohlídku s historickým vybavením. Navštívíte vyhlídkovou terasu na věži, cestou si prohlédnete prostory ve věži a část komunikačních prostor. Na nádvoří je malá prodejna občerstvení s možností posezení.
Okolí zámku je parkově upravené a navazuje na souvislý lesní porost blízkých karpatských vrchů. Mimo období letních prázdnin je možné si prohlédnou hrad jen z exteriéru.
Hrad se nachází na úpatí Malých Karpat na okraji obce Smolenice, která se nachází cca 15 km na SZ od Trnavy. Přímo k objektu je možné dojít pěšky, nebo přijet na kole. Auto je nutné odstavit v obci a posledních cca 500 m dojít pěšky.
Při novodobé opravě hradu bylo vycházeno z francouzských vzorů, proto jeho podoba může připadat někomu nezvyklá. Při opravě bylo využito mnoho původních prvků – například hradby s půlkruhovými baštami. ...Při bližším ohledání někoho může překvapit, že věž, klenby a mnohé další prvky jsou provedeny ze železobetonu. Je nutné si však uvědomit, že se jedná o nejnovější hrad na území bývalého Československa dostavěný až v roce 1953. Tomu odpovídá i interiér. Některé prostory budované ještě za hraběte Pálffiho jsou provedeny v duchu romantické neogotiky. V novějších prostorách se již setkáte s interiéry zcela v duchu 60. let – s keramickými obklady a podlahami z broušeného terasa. Za zmínku stojí, že vzhledem k romantickému vzhledu je hrad využíván hojně filmaři, např. pro natáčení pohádek..
Slovem zámok je ve slovenském prostředí v odborné literatuře označován zachovalý a upravený hrad [zřejmě vlivem působení češtiny v době společného státu se mezi českou, ale i slovenskou laickou veřejností rozšířil názor, že slovenské slovo ,,zámok" je synonymem českého slova ,,zámek", což do této problematiky vnáší zmatek].. ...
Hrad Smolenice vznikl pravděpodobně v polovině 15. století. Patřil pezinským a svatojurským hrabatům a od počátku 16. století rodu Ország a od konce 16. ...stol. rodu Erdödy. Roku 1777 kupuje hrad Ján Pálffy. V této době již byl hrad zpustlý, protože Erdödyové měli velké dluhy a neměli finance na údržbu hradu. Pálffiové na hradě nesídlili, takže chátrání dále pokračovalo. Zkáza hradu byla završena v období napoleonských válek, kdy hrad vyhořel a proměnil se v ruiny. Hrad zaujal na začátku 20. století hraběte Josefa Pálffyho, který začal s obnovou a přestavbou hradu dle návrhu arch. Josefa Huberta. Práce byly zahájeny v roce 1887 a přerušila je první světová válka. V meziválečném období byla část prostor provizorně zakryta a byl zde umístěn archiv rodu. Rodu Pálffy patřil hrad až do roku 1945. Po převzetí objektu státem se pokračovalo ve stavebních úpravách. Měl sloužit vládním účelům. Dostavěn byl zámek až v roce 1953, kdy byl předán Slovenské akademii věd jako reprezentační sídlo..
|
Přihlášení |
