Výsledky hledání míst

Zámek byl přestavěn ze starší tvrze v letech 1651–1681. Po požáru r. 1873 byl zcela opraven až po r. 1892. Od roku 1952 byl zámek využíván pro domov důchodců a po roce 1989 byl navrácen potomkům původních majitelů.

Nepřístupný zámek vybudován v r. 1674 jako barokní lovecká stavba Jana Šporka. Za rodu Dahlberg-Ostein proběhla v letech 1827–1830 klasicistní přestavba zámku. K další přestavbě zámku došlo v rozmezí let 1900–1911 za Karla Dahlberga.

Zámek vznikl přestavbou věžovité tvrze z přelomu 13. a 14. stol.; koncem 14. stol. důkladně přestavěna - věž nahradila obvodová zástavba okolo dvora. Pozdně gotické a renesanční úpravy, po vypálení za třicetileté války o patro snížena. V 70. l. 20. stol. opravena pro Středočeské muzeum.

Barokní zámek z roku 1738, přestavěn z tvrze uváděné r. 1491. Bezslohově upraven v pol. 19. století. Ve východním křídle dvora je barokní kaple sv. Jana Nepomuckého.

Pozdně renesanční čtyřkřídlý patrový zámek nechal postavit r. 1610 Bernard ze Žerotína. Po Bílé hoře jej získali Lichtenštejnové a sloužil jen jako sídlo hospodářské správy. V 19. st. byly přistavěny empírové hospodářské budovy. R.1926 byl zestátněn.

Původně renesanční tvrz, postavena po roce 1590 Hanibalem z Valdštejna a Kateřinou Berkovou z Dubé. Upravena na jednoduchý zámek, v 19. stol. pohlcený sousedním pivovarem. Zachovaly se hodnotné renesanční klenby a psaníčková sgrafita na průčelí.

Zámek byl přestavěn ze starší tvrze začátkem 15. stol. Při renesanční přestavbě byla přistavena tři křídla, později také hranolová věž a kaple. V nedávné době byla provedena modernizace za účelem ozdravných pobytů, ale dnes je opuštěný a uzavřený.

Jan Hőlzl ze Sternsteinu vystavěl asi v r.1590 renesanční zámek. Po r.1620 jej Jan Baltazar Marradas přestavěl. Od r.1768 sloužil vojenským účelům až do 90. let 20. stol. Úpravy prováděné v 18. stol. vojenskou správou.

Zámek byl postaven v letech 1698–1712, ale již roku 1714 vyhořel a byl téměř celý zbořen. Torzo zámku bylo roku 1802 upraveno na hostinec. V roce 1945 byl zestátněn a dnes je v majetku města, které pro něj hledá využití.

Na místě vodního hradu vystavěn v 18. stol. barokní zámek. Obýván až do konce 2. svět. války, kdy jej zabrala a zdevastovala sovětská armáda. Po jejím odchodu v r. 1955 zámek postupně 30 let obnovován do dnešního stavu.

Panské sídlo je v Rumburku doloženo na počátku 16. stol. jako součást vrchnostenského dvora. Kolem roku 1555 se sem nastálo přestěhovala tolštejnská vrchnost. Nový zámek dostavěn zřejmě 1571, barokní obnova do 1683. Po r. 1850 sídlo úřadů a škol.

Zámek v z druhé poloviny 18. století vzniklý na místě tvrze ze 14. století. Od roku 1835 zde několik let bydlí mladý Bedřich Smetana. V sedmdesátých letech zřízeno muzeum s expozicí Hudební tradice Podblanicka, která je zde dodnes.

V roce 1804 Jakub Devechi v místech bývalé tvrze dal postavit barokní zámek. V roce 1902 zámek vyhořel. V roce 1904 Josefina Burgstalleroá dala vyhořelý zámek přestavět ve švýcarském stylu.

Gotický hrad postavený v polovině 14. století pány von Reibnitz, později renesančně přestavěný na zámek. Poškozen za husitských válek, zanikl na počátku 19. století. Zbytky severní části trojpodlažního palace a hranolového rizalitu.

Klasicistní zámeček vybudoval v letech 1814-16 architekt Kornhäusel. Majiteli byli Lichtenštejnové a zprovu sloužil jako hájovna a příležitostný útulek vrchnosti, později zde přebýval zahradník. Dnes je zde expozice vodního ptactva.