Výsledky hledání míst

Velký Mehelník je nejvyšší vrch Píseckých hor (632,5 m). Na severním svahu studánka zvaná Pimonova a na vrcholu řada velkých balvanů. Nejznámějším balvanem na Mehelníku je Loupežnický stůl.

Zaniklá tvrz z pol. 14. stol., první písemná zmínka z r. 1500. Časté střídaní majitelů, pravděp. zanikla za třicetileté války, nejpozději však za tatarského vpádu r. 1663 a nebyla již obnovena.

Stavba tratě zahájena r. 1940, v průběhu války zastavena. Po skončení války stavba pokračovala. Velký viadukt má pilíře kamenné, kromě prostředních tří pilířů, které jsou z armovaného betonu. Viadukt je postaven do oblouku. Na viaduktu došlo r. 1970 k železničnímu neštěstí.

Velký Roudný, čedičový kopec s kapličkou a dřevěnou rozhlednou, je svojí výškou 780 m n. m. nejvyšší vyhaslou sopkou Nízkého Jeseníku a zároveň nejzachovalejším stratovulkánem Moravy, činný byl na přelomu třetihor a čtvrtohor (před 1–2 mil. let).

Vodopád Velký Štolpich, zvaný také podle potoka Černý Štolpich, je soustava vodopádů, které dohromady překonávají skalní stěnu vysokou 30 m. Leží v bezprostřední blízkosti hranice největší části národní přírodní rezervace Jizerskohorské bučiny, od r. 2021 památky UNESCO.

Velký svatý Martin je románský katolický kostel. Základy jsou z doby okolo roku 960 n. l. Stojí na zbytcích římské kaple. R. 989 přeměněn na benediktinský klášter. Kostel prošel mnoha přestavbami. Od r. 2009 využíván pobočkou Jeruzalémských klášterních bratrstev, je opět otevřen návštěvníkům.

Tvrz Jana Chvalkovského z pol. 16. stol. R. 1611 ji prodává Jan ml. Dobřenský z Dobřenic Markvartu Stánovskému ze Sovojovic, ten r. 1613 Albrechtu Václavu Smiřickému, poté obdélná křížově a valeně klenutá budova využívána jako hospodářská budova, od r. 1827 jako hostinec, později soukromé obydlí.

Pozdně barokní zámek postavený po r. 1765 v místě stržené gotické tvrze. Po požáru r. 1779 opraven. Zámek je obdélná jednopatrová stavba s rizality po stranách nádvorního průčelí. Hlavní průčelí zdůrazněno mělkým rizalitem se vstupním portálem.

Zámek přestavěli v letech 1656–1658 litoměřičtí dominikáni ze starší tvrze, údajně poškozené požárem. Později byl zámek těsně před druhou světovou válkou empírově upraven.

Dvoukřídlý zámek stojí na místě tvrze z r. 1395. V r. 1600 tvrz přestavěl Adam Blekta na renesanční zámek. Barokní přestavba v r. 1729. Ve druhé pol. 20. stol. byl zámek průmyslově využíván a po požáru v r. 1983 je budova v havarijním stavu.

Zámek nechal postavit hrabě V. A. Chotek začátkem 18. stol. R. Chotek ho po r. 1750 nechal rozšířit a zvětšil zámecká křídla na dvojnásobek původní délky. Po r. 1804 klasicistně upraven. Areál byl poškozen povodněmi r. 2002.

Velvarská brána byla součástí opevnění města, vybudovaného koncem 13. stol. Brána byla dostavěna v 15. stol. Za husitských válek byly hradby pobořeny, v l. 1461-72 byly po přestavbě obnoveny. V l. 1823-24 byly hradby částečně zbořeny kvůli stavbě silnice. Brána byla opravována v l. 1868 a 1993-94.

Dvůr Velvěty je poprvé uveden roku 1333, samotná tvrz však je poprvé zmíněna až r. 1546. Sídlo existovalo ještě za Aldringenů r. 1652. V místě tvrze byl r. 1744 postaven barokní Panský dvůr. Dnes je v rekonstruovaném dvoře restaurace a kanceláře.

Vendômský sloup je pamětní sloup na stejnojmenném náměstí v Paříži. Byl vztyčen Napoleonem, aby upomínal na jeho vítězství v bitvě u Slavkova. Jeho původní název proto zněl Slavkovský sloup.

Patrně za Cigánů či Čelů zde byla vybudována tvrz, kterou po r. 1568 Borkové z Roztopic přestavěli na menší renesanční zámek. V roce 1702 jej převzala těšínská komora. Zámek dochován v přestavěné podobě a již ničím nepřípomíná někdejší sídlo.