Výsledky hledání míst

Starší sídlo nechal na dnešní rokokově-klasicistní kaštěl (zámek) zvaný Bocian (čáp) přestavět některý z příslušníků rodu Palúckých v 2. polovině 18. nebo počátkem 19. století. Po r. 1945 byl kaštěl upraven a od r. 1985 slouží jako hotel.

Starší sídlo snad z přelomu 15. a 16. století nechal kolem r. 1612 přestavět F. Palugy s manželkou Z. Dávidovou na opevněný renesančkí kaštěl (zámek). Do dějin se zapsal v r. 1713, kdy zde byl před popravou vězněn a vyslýchán legendární zbojník Juraj Jánošík. Dnes v soukromém vlastnictví.

Pozdně barokní zámek postavený na místě zaniklého hrádku z poloviny 13. století. Dvůr Palupín a vesnice jsou písemně zaznamenané od roku 1358. Prokázat přesný věk hradu není možné, jelikož se ještě starší písemné doklady nezachovaly. Dnes v soukromém vlastnictví.

Panské sídlo jehož základy byly položeny nejspíše v 16. stol. Postupně jak se měnili majitelé se tvrz měnila na zámek. Z architektonického hlediska je budova zámku nevýrazná.

Barokní zámek z první pol. 18. století. Jedná se o prostou obdélníkovou stavbu, zvýrazněnou pouze balkónem v průčelí. Doplňkem zámku je v parku umístěná kaple sv. Anny, přestavěná v l. 1705 - 1707 J. Santinim. Po r.1945 se zámek stal majetkem státu.

Matyáš Friedrich von Riese-Stallburg kolem r.1840 začal se stavbou. R.1901 jej převzala Hospodářská a úvěrová banka a prodala. Koupil jej Ferdinand Bloch-Bauer. Po válce zestátněn. Nyní je v soukromém vlastnictví a byly zahájeny restaurační práce.

Trojkřídlý zámek pochází částečně ze 16. století, tehdy tu byla klášterní klauzura. Po zrušení kláštera v roce 1783 přestavěny budovy na zámek rodinou Tuscany. Dochoval se portál z roku 1548.

Sídlo správy bavorovského panství bylo postaveno snad koncem rožmberské vlády (před rokem 1593) jako účelový objekt kolem dvora. Hlavní budova, obrácená do náměstí, získala svou podobu za Eggenbergů. Po roce 2007 areál důkladně obnoven, slouží kulturním potřebám města.

Již r. 1366 v obci stávala tvrz, roku 1677 již není zmiňována. Na jejím místě na konci 18. století vystavěna jako obydlí pro správce a úředníky lichtenštejnského kosteleckého panství jednopatrová obdélná budova krytá valbovou střechou s věžičkou. Podle tradice kdesi v zahradě pohřben Prokop Holý.

Původně postaven jako lovecký zámeček. Z druhé poloviny 18. století (po roce 1764). V patře zámečku objeveny nástěnné malby. Součástí areálu mohutná panská stodola v těsném sousedství. Památkově chráněný.

Na přelomu 16. a 17. stol. se v Kunovicích uvádí zámek starobylého původu a při něm panský dvůr. Později se zámek stal součástí dvora. V průběhu 18. a 19. stol. byl komplex upravován. V r. 1994 prohlášen kulturní památkou. Po rekonstrukci v letech 2008–2011 slouží mimo jiné jako restaurace.

Původně vodní tvrz, ve 14. st. přeměněna na hrad. Za Pernštejnů přestavěn na renesanční zámek. Čtyřkřídlá budova do jejíž severozápadního nároží byla pojata mohutná hradní věž. Dochované opevnění s dělovými rondely.

Věrná replika zámku, který stával v zatopené obci Parížovce, postavená v Muzeu liptovské vesnice v Pribylině. Budova zámku je přesnou kopií původní budovy s množstvím použitých originálních architektonických článků a s původním mobiliářem.

Hranolová věž gotické tvrze, postavené asi kolínskými měšťany Hamry koncem 14. st. a doložené poprvé r. 1414. Po r. 1693 upravena Vilémem z Riesenbachu barokně. K věži přiléhá budova zámečku s lizénovým členěním fasád a valbovou střechou.

Zámek prošel složitým vývojem. Byl postaven patrně na místě starší tvrze Václavem z Vrbna po roce 1643 a je obklopen parkem s cennými sochami. V minulosti byl zámek využíván jako onkologická léčebna. Dnes je uzavřen a vyklizen.