Výsledky hledání míst

Barokně-klasicistní patrový zámek na půdoryse písmene L s mansardovou střechou. Vystavěn v 17. století rodem Justhů, ve 2. pol. 18. století upraven do současné podoby. Ve 20. století adaptován pro potřeby dětského domova. Dnes opuštěn a chátrá. Cenná barokně-klasicistní fasáda.

Původně barokní zámek ze 17. stol., přestavěn v letech 1855–1858 do novogotické podoby. R. 1964 zámek vyhořel.

Karel Ferdinand Dobřenský z Dobřenic nechal před r. 1748 buďto přestavět starou tvrz, nebo postavil barokní zámek v jejím těsném sousedství. Je to jednopatrová barokní budova s mansardovou střechou a barokním portálem. Nyní v soukromém vlastnictví.

Renesanční zámek, původně tvrz z r. 1366. Po roce 1561 ji vyženil J. Černín z Chudenic. Patrně v tomto období byla tvrz přestavěna na renesanční zámek. Po jeho smrti zámek zdědil Diviš Černín popravený 21.6.1621 na Staroměstském nám.

Chátrající renesančně barokní zámeček obsahují dvě valeně klenuté místnosti původní tvrze, doložené r. 1542 a po požáru r.1680 přestavěné Merklínskými na barokní sídlo. Romantizující úpravy z přelomu 19. a 20. st. (půlkruhová schodišťová věž).

Zámek původně ze 17. stol. postavený za Černínů, mnohokrát upravován, který roku 1857 zcela vyhořel. Za Jindřicha Kleista postaven znovu a do dnešní podoby upraven továrníkem Moritzem von Konigswartem roku 1889.

Na místě současné stavby stávala tvrz. Zanikla až v 18. století. Na jejím místě postaven jednoduchý zámeček. Od počátku sloužil hlavně jako ekonomické zázemí statku. Posledním majitelům Dobřenským z Dobřenic znárodněn. Poté sloužil potřebám místního JZD. V současnosti slouží k obytným účelům.

Zbytky zámku z r. 1358, stavitel a majitel Racek. V 15. stol. prodán Janovi ze Slavic, komorník krále Václava IV. Pol. 16. stol. přestavba v renes. slohu. Poč. 18. stol. vráceno rodu pův. majitele, barokní přestavba. 19. stol. klasicistní úprava.

Renesanční zámek postavil Florián Griespek z Griechspachu a jeho syn Blažej v l. 1552-1614. Za třicetileté války zámek poškozen, r. 1623 byl prodán Polyxeně Pernštejnské z Lobkowicz. Po r. 1652 opraven, sloužil jako správní budova, později jako lazaret. R. 1948 zestátněn, r. 1993 vrácen Lobkowiczům.

Na zámek přestavěná budova renesanční tvrze, postavené Chřepickými z Modlíškovic před r. 1615, r. 1696 připojená Dlouhoveskými ke Kraselovu, v 18. st. barokně rozšířena a přestavěna. Dnes chátrající rozměrná budova s přístavkem kaple z r. 1727.

Drobný renesančně barokní zámeček, vystavěný na zbytcích středověké tvrze s cenným souborem gotických, renesančních a barokních konstrukcí a článků. Při zámku kašna a zámecký park. Soukromý majetek.

Mikuláš Franchimont z Frankenfeldu r.1662 přestavěl tvrz na barokní zámek. V r.1822 byl Janem Václavem Kazimírem Deymem upraven empírově. Po r.1945 sídlil na zámku dětský domov, dnes prázdný.

Původně jednokřídlý barokní zámek z první třetiny 18. století vystavěný olomouckým proboštem F. F. hrabětem Oedtem. Poté byl několikrát přestavován, až dostal za probošta M.W. hraběte Trautmannsdorffa v první třetině 19. století dnešní podobu.

Ves náleží od 13. stol. velehradskému klášteru, který tu ve 14.stol. nechává jako středisko správy vystavět malou tvrz. V rozmezí l. 1682–1686 byla tvrz pro opata Františka Petra Sylaveckého barokně přestavěna dle návrhu Giovanniho Pietra Tencally na rezidencí velehradských opatů v blízkosti Brna.

Zámek nechala postavit Marie Elgerová z Eichbergu v letech 1833–1834 na místě starého, zaniklého zámku. Později jej získali Pillersdorfové, kteří ho vlastnili až do roku 1945. Dnes je v zámku pobočka Zemského archivu v Opavě.