Výsledky hledání míst

Zřícenina hradu postaveného kolem roku 1240 za Václava I. Dokončen byl za Přemysla Otakara II. Už za Václava II. začal význam upadat a r. 1569 uváděn jako pustý. Zachovány nádvorní zdi a části příček paláců a brány jádra, zbytky brány předhradí, okružní val a příkopy.

Hrad založen Hroznatovci na přelomu 13. a 14. stol. V l. 1484–88 na Vrtbě seděl Jan Habart ze Stochovic. R. 1511 hrad drželi Rabštejnové, kteří ho r. 1538 prodali Sebastiánovi Markvartovi z Hrádku, poté opuštěn. Zbyly jen mohutné valy a příkopy.

Zaniklý hrad. Zmiňován v letech 1212-1269 v majetku Hrdibora ze Všerub a jeho potomků. V letech 1378–1379 majitelem Jindřich z Rabštejna a v letech 1385–1520 Gutštejnové. Za Kokořovských z Kokořova hrad nebyl obýván a zpustl. V místě je románský kostel sv. Martina.

Skromné pozůstatky hradu založ. ve13. stol. snad panovníkem, zničen asi r. 1352 požárem. Není vyloučeno, že jde o hrad Chlukov, dnes umísťovaný asi 10 km jihovýchodně. K hradu zvaný Vydřiduch nejsou žádné známé písemnosti a nelze díky odtěžení ani přesně zdokumentovat jeho podobu.

Terénní zbytky malého hrádku neznámého jména, zvaného dle blízké - r. 1554 uváděné a dnes zaniklé vsi - Výrov. Dochováno podvalí po obytné budově se vstupní šíjí a zbytky schodiště a mohutné do skály vytesané příkopy. Jižně pozůstatky zaniklé vsi.

Hrad dle nálezů založen koncem 14. stol., zanikl snad na poč. husitských válek, poprvé zmíněn až jako pustý (1503). Hypoteticky ztotožněn s nelokalizovaným hradem Krčín. Dochována podezdívka dřevěné věže, zříceniny štítové zdi a hradeb s bránou.

Barok. citadela ze 17. stol. vzešlá z přemysl. hradiště (10. stol.) a mohutného got. hradu (14. stol.). Panovnickým sídlem a centrem státu mezi l. 1085 - 1140. R. 1893 dobudováno národní pohřebiště Slavín. Vojenskou pevností do r. 1866.

Terénní pozůstatky rozlehlého trojúhelného hradu (hradiska) obehnaného mohutnými valy mezi Novomlýnskými nádržemi a Dolními Věstonicemi. V 11. a 12. století byl správním, vojenským a duchovním střediskem kraje. Archeologicky doloženy základy kostela z 11. století.

Raně gotický hrad z r. 1382 postavil oblíbenec krále Václava IV. Purkart z Janovic. Od r. 1474 je v držení Lobkoviců. Při úpravách hradu byl povolán stavitel Jiří Aichbauer. Malířská výzdoba interiérů pochází až ze 2. pol. 18. stol. Hrad je zachovaný.

Zříceniny hradu na okraji stejnojmenné vesnice v hrabství Northumberland na severu Anglie založeného v 1. pol. 12. stol. Hrál významnou roli v obraně Anglie proti Skotsku. V rukou rodu Percy od r. 1328 do r. 1922. Dnes v majetku státní památkové péče.

Hrad z konce 14. stol. jihozápadně od obce, možná stojící na místě starší celnice. Od konce 15. stol. patřil von Kittlitzům, ti jej po roce 1540 nahradili nedalekým renesančním zámkem. Zbytky obvodové hradby a budov.

Hrad založen r. 1067. V roce 1247 byl nedobytnou rezidencí. V letech 1190–1216 centrem německého básnictví a dějištěm pěveckých soubojů. V letech 1521-1522 se zde ukrýval Martin Luther. Hrad má třípodlažní palác postavený ve dvanáctém století. Hrad dodnes velmi významný.

Wartenfels je zřícenina hradu na území obce Thalgau ve spolkové zemi Salzburg. Postaven v roce 1259 a v druhé polovině 16. století postupně opuštěn. Pozůstatky hradu zakonzervovány v roce 1981; severozápadní část hlavního hradu (věž) upravena na vyhlídkové místo, přístupné po kamenných schodech.

Hrad založen Vilémem I. Dobyvatelem v roce 1068. Ve 14. stol. rozsáhle přestavěn za Beauchampů. Od roku 1604 ve vlastnictví Grevillů a přestavěn na pohodlné šlechtické sídlo. Dnes v majetku firmy Merlin Entertainments se silně komerčním využitím.

Osada založena českým králem v 1. pol. 13. stol. První zmínka je z roku 1269. Ve 14. a 15. stol. patřil hrad rodu von Köckeritz. V pol. 16. stol. byl opuštěn a použit jako zdroj stavebního materiálu. Dnes majetek města.