Výsledky hledání míst

Mohutná bastionová pevnost byla vybudována v l. 1780-87 na podnět císaře Josefa II. pro střežení Náchodské branky proti invazi Prusů. Projekt vypracoval inženýr a generál Duhamel de Querlonde. Raritou je systém podzemních chodeb (45 km). K obléhání pevnosti nikdy nedošlo, Prusové ji r. 1866 obešli.

Pevnost již od starověku. R. 704 první kostel zasvěcený Panně Marii. Ve 13. stol. okolo kostela první opevnění. R. 1482 druhé opevnění. V letech 1253 až 1719 sídlo biskupů ve Würzburgu. R. 1573 přeměněna na renesanční zámek. Současný majitel je Bavorská správa státních paláců, zahrad a jezer.

Pevnost Mondavio postavena v letech 1482 - 1492. Roku 1631 přeměněna na papežské vězení. Pevnost nikdy nepodstoupila útoky nebo obléhání. V současné době jsou prostory pevnosti určeny pro výstavy a muzejní účely, včetně sbírky zbraní.

Pevnost sv. Mikuláše postavili na ostrově Rhodos rytíři řádu sv. Jana, zvaní johanité, v polovině 14. stol. Měla sloužit k obraně přístavu, který zde byl již od starověku. Někde v těchto místech měl údajně stát i jeden ze sedmi divů světa, Rhodský kolos. Objekt pevnosti prochází celkovou opravou.

Pevnostní areál Slavonice je ukázkou části obranné pevnostní linie ČSR budované v letech 1935–1938. Je tvořen sedmnácti objekty prvního i druhého sledu, zrekonstruovanými do původní podoby. Jedná se o významnou vojensko-technickou památku na Jindřichohradecku.

Původně vodní hrad, vybudovaný na přelomu 13. a 14. stol. grófy ze Svätého Jura a Pezinku. Přestavěn na zámek r. 1844 Pálffyovci, Od r. 1936 patřil Slovenskému vinohradnickému družstvu. Dnes je zde expozice vína.

Kolej založená v roce 1658 Bernardem Ignácem Bořitou hrabětem z Martinic, dostavěna roku 1660. Piaristům sloužila do r. 1939, poté sídlo muzea a knihovny. Dochována kolejní kaple Zasnoubení P. Marie s oltářním obrazem z roku 1727.

Barokní stavba bývalého piaristického kláštera, koleje a gymnázia naproti kostelu sv. Valentina. Budova z let 1694 - 1700 vyniká bohatou štukovou výzdobou a malovaným stropem refektáře. Dnes sídlo městského muzea.

Nejvyšší hora východních Pyrenejí, dosažitelná během jednoho dne. Dva vrcholy, výška 2921 m. Na východní straně hory je turisticky oblíbená krajina se třinácti ledovcovými jezery. Výstup značenými cestami od východu a západu.

Katalánská národní hora na východním konci vysokohorské části francouzských Pyrenejí. Výška 2784 m n. m. Během letního slunovratu zapalují Katalánci na jejím vrcholu vatru. Oheň je pak roznesen do všech částí Katalánska, kde se z něj zapalují další vatry.

Budova picí haly v Kyselce z let 1887-1888 byla roku 1907 přenesena na současné místo do parku na levém břehu Ohře. Od roku 1962 slouží jako kino, v roce 2013 revitalizována.

Tvrz, postavená patrně ve 13. stol. Pičín se uvádí v majetku Přemysla Otakara II., který ho daroval Bavorům ze Strakonic. R. 1320 darován maltézskému řádu. Tvrz se uvádí až r. 1473. Přibl. v 16. stol. přestavěna na dvoupatrovou budovu. V pol. 18. stol. byla připojena k Hluboši a upravena na sýpku.

Pierrefonds je mohutný středověký hrad, který nechal znovu vybudovat a upravit na zámek Napoleon III v 19. století. Leží severovýchodně od Paříže.

Barokní sousoší Piety z roku 1735 u silnice do Moravičan bylo opraveno v polovině 19. století nákladem Rosalie Pluskalové. Ta financovala i zřízení volné kopie na opačném konci městečka, u silnice na Bouzov.