Hlavní obrázek místa
severní část velkého nádvoří
© Pavel Zany Komárek 9/5/2004

dějiny

Hrad Pieskowa Skała je poprvé zmiňován pod jménem Peskenstein v listině krakovského vévody a pozdějšího krále Vladislava Lokýtka. Tehdy šlo jen o jednoduchou dřevěnou stavbu v místě dnešního zámku či na nedalekém ostrohu Kocica. Z kamene jej vystavěl snad až Lokýtkův syn Kazimír Veliký, který jej roku 1377 zastavil Petru Szafrańcowi z Łuczyc erbu Starykoń. Roku 1386 zástavu obnovil král Ludvík Uherský a roku 1422 dostal krakovský podkomoří a vojvoda Petr Szafrańiec hrad s okolními vesnicemi do dědičného držení. Jejich potomci vlastnili hrad až vymření rodu po meči roku 1608. Petrův vnuk Kryštof z hradu vyrážel na loupeživé výpravy do okolí, při kterých přepadal kupecké karavany a to až do roku 1484, kdy byl polapen a popraven na nádvoří krakovského Wawelu. Hrad přešel na jeho bratra Stanislava, jehož syn Hieronim snad započal drobné renesanční úpravy a připojil k němu velké východní předhradí. Naplno se renesance projevila až za Hieronimova bratrance Stanislava, který po roce 1578 provedl rozsáhlou renesanční přestavbu. Stanislavův syn Jedrzej byl posledním svého rodu, po jeho smrti roku 1608 zámek několikrát změnil majitele, až jej roku 1640 získal Michał Zebrzydowski, který zámek barokně přestavěl a opevnil. V letech 1655-57 byl zámek obsazen a značně poškozen švédskými vojsky. Noví majitelé z rodu Wielkopolskich jej opravili, za severských válek byl roku 1702 Švédy opět obsazen a pohromou byl i ničivý požár roku 1718. Během 18. století byl zámek znovu opraven a velkoryse vybaven. Od roku 1842 jej vlastnil Jan Mieroszewski, který zde se svým synem Sobiesławem shromáždil rozsáhlé umělecké sbírky. Ty padly za oběť dalšímu požáru roku 1850, o tři roky později se zřítila hranolová věž v nestarší části hradu. Sobiesław Mieroszewski se pustil do rekonstrukce, ale ještě před jejím dokončením byl znovu silně poškozen. Během lednového povstání roku 1863, když…  číst dále
Pavel Zany Komárek, 28.5. 2004
historie

stavební vývoj

Nejstarší dřevěný hrad i jeho první kamenná fáze stály bezpochyby v nejsnáze bránitelné poloze na horní plošině skály zvané Dorotka severně od dnešního arkádového nádvoří. Žádné hmatatelné zbytky se z něj nedochovaly, podle starých vyobrazení byla jeho hlavní částí hranolová obytná věž v horní části snad osmiboká. K ní přiléhalo nevelké obytné křídlo a nádvoří. Snad již ve 14. a 15. století přibylo jižně od jádra předhradí s budovami při západní a jižní straně. Během přestavby na přelomu 15. a 16. století nejprve východní čelo stávajícího předhradí zpevnily dvě okrouhlé bateriové věže, jihozápadní z nich v sobě skrývala i vstupní bránu do nádvoří. Renesanční přestavba ve druhé polovině 16. století se rozpadá do tří rozpoznatelných fází, které následovaly krátce po sobě. Jižně od brány v okrouhlé věži postaven jednopatrový obdélný objekt s četnými střílnami ve spodním podlaží. Od jihovýchodu na něj až…  číst dále

Pavel Zany Komárek, 28.5. 2004

Půdorys místa

půdorys
© A. Majewski, 1954
Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek
Polsko, małopolskie,

Místa v okolí

 Ojców
 Biały Kościół
 Korzkiew
 Rabsztyn
Kontaktní informace
Muzeum Zamek Królewski na Wawelu
Wawel 5
31-001 Kraków
Tel: +48 12 422-51-55
http://www.wawel.krakow.pl/pieskowa.htm
zamek@wawel.krakow.pl
Základní informace místa
ID místa: 1218
Typ místa: zámek
Podkategorie: původní hrad
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: v návštěvních hodinách
Uveřejněno: 28.5.2004
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobné

Články

Zapomenutá Halič a skryté klenoty Dušana Jurkoviče

Cestování

Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.

Než se budete radovat z nové kuchyně, je potřeba se některých věcí vyvarovat

Ostatní

Stěhujete se do nového bytu? Plánujete novou kuchyň a těšíte se až v ní poprvé uvaříte? Máme pro Vás několik tipů na co si dát pozor při jejím plánování a realizaci, aby nová kuchyň nebyla zklamáním.

Na skok k Panence do Skoků - díl první: zrození legendy

Historie

Rčení „panenko skákavá“ pravděpodobně zná většina z nás. Nemnozí ovšem vědí, že souvisí se zaniklou vesnicí nad Žlutickou přehradou a s uctívání mariánského obrazu, který je považován za zázračný.

Jak se topilo na hradech?

Reklamní sdělení

Ať už si to uvědomujeme či nikoliv, žijeme v době, která nám díky pokroku a novým technologiím nabízí plnou kontrolou nad chodem domácnosti. V teplých letních měsících spoléháme na klimatizovanou teplotu vzduchu a před zimou se chráníme například regulací ohřevu vody v radiátorech.

Procházka zimním Štramberkem protáhne tělo a pohladí duši

Cestování

Štramberk je v mnoha ohledech jedinečné město. Jeho mohutná kamenná věž, vyhlížející už pěkných pár století daleko do kraje, má dar vábení. Nelze ji jenom tak uniknout. Jakmile jednou její volání vyslyšíte, lapne vás a už nepustí. Propadnete kouzlu tohoto města, jemuž se ne nadarmo říká Moravský Betlém.

Krásné odpoledne s procházkou a bruslením ve Veltrusském parku

Cestování

Pokud hledáte neopakovatelnou volnočasovou aktivitu na půlden, můžete si zaskočit zabruslit do parku ve Veltrusích. Na umělém kanále Mlýnského potoka je možné kromě bruslení trénovat hokej případně se po místních pláních proběhnout na běžkách.

reklama