Pieskowa Skała

dějiny

Hrad Pieskowa Skała je poprvé zmiňován pod jménem Peskenstein v listině krakovského vévody a pozdějšího krále Vladislava Lokýtka. Tehdy šlo jen o jednoduchou dřevěnou stavbu v místě dnešního zámku či na nedalekém ostrohu Kocica. Z kamene jej vystavěl snad až Lokýtkův syn Kazimír Veliký, který jej roku 1377 zastavil Petru Szafrańcowi z Łuczyc erbu Starykoń. Roku 1386 zástavu obnovil král Ludvík Uherský a roku 1422 dostal krakovský podkomoří a vojvoda Petr Szafrańiec hrad s okolními vesnicemi do dědičného držení. Jejich potomci vlastnili hrad až vymření rodu po meči roku 1608. Petrův vnuk Kryštof z hradu vyrážel na loupeživé výpravy do okolí, při kterých přepadal kupecké karavany a to až do roku 1484, kdy byl polapen a popraven na nádvoří krakovského Wawelu. Hrad přešel na jeho bratra Stanislava, jehož syn Hieronim snad započal drobné renesanční úpravy a připojil k němu velké východní předhradí. Naplno se renesance projevila až za Hieronimova bratrance Stanislava, který po roce 1578 provedl rozsáhlou renesanční přestavbu. Stanislavův syn Jedrzej byl posledním svého rodu, po jeho smrti roku 1608 zámek několikrát změnil majitele, až jej roku 1640 získal Michał Zebrzydowski, který zámek barokně přestavěl a opevnil. V letech 1655-57 byl zámek obsazen a značně poškozen švédskými vojsky. Noví majitelé z rodu Wielkopolskich jej opravili, za severských válek byl roku 1702 Švédy opět obsazen a pohromou byl i ničivý požár roku 1718. Během 18. století byl zámek znovu opraven a velkoryse vybaven. Od roku 1842 jej vlastnil Jan Mieroszewski, který zde se svým synem Sobiesławem shromáždil rozsáhlé umělecké sbírky. Ty padly za oběť dalšímu požáru roku 1850, o tři roky později se zřítila hranolová věž v nestarší části hradu. Sobiesław Mieroszewski se pustil do rekonstrukce, ale ještě před jejím dokončením byl znovu silně poškozen. Během lednového povstání roku 1863, když…  číst dále