Výsledky hledání míst

Libštejnští z Kolovrat v l.1816-1820 přestavěli renesanční panský dům na empírový zámeček, patrový, podélný, se středním rizalitem s trojúhelným štítem. Posledním majitelům Salm-Salmům po r.1945 zkonfiskován. V r.1957 a po r. 1980 provedeny úpravy.

Zámek prvně zmiň. r. 1398 jako tvrz v majetku Budka z Borotína, později tvrz zpustla (15. stol.), r. 1566 obnovena (A. Feldendorfer). R. 1719 v maj. Freienfelsů, r. 1774 tu nechává Václav z Freienfelsu postavit pozdně barokní zámek. R. 1948 zestátněn, v obd. 1963–2000 zde byl Ústav sociální péče.

Trojkřídlý zámek – bývalý prelatura kláštera augustiniánů. Pozdně barokní budova byla postavena v l. 1760–70. Po zrušení kláštera r. 1785 správní budovou Schwarzenberků, v l. 1939–97 škola.

Opevněný renesanční zámek (kaštieľ) vznikl r. 1550 přestavbou starší gotické tvrze ze 14. století. Na zámku nocovala císařovna Marie Terezie. Až do roku 1857 sídlo vlastnili Bošániové. Později sloužilo jako byty a sklad. Dnes kongresové centrum s restaurací.

Barokně-klasicistní zámek (kaštieľ) se zahradou založil v r. 1776 zřejmě gróf Ignác Bossányi ml. se svou manželkou Terézií. V 2. polovině 19. stol. jej obýval podnikatel Adolf Schmitt. Později v majetku obce. V r. 1993 proběhla celková rekonstrukce.

Původně klášter, vystavěný roku 1682 Janem Bohušem ze Zástřizl. Po zrušení Josefem II. sloužil jako továrna. Až František Xaver Dietrichštejn jej v letech 1819-1826 přestavěl na jeden z nejkrásnějších zámků na Moravě.

Barokní zámecká panská rezidence byla postavena r.1729 rodem Dietrichsteinů, kterým přestal vyhovovat tehdejší hrad. Na stavbu byl použit i materiál z hradu. V nádvoří jsou částečně zachovány arkády, kamenná studna. Dnes zde sídlí Muzeum Boskovicka.

Tvrz připomínaná v r. 1408 v držení Jana Homuta, v 70. letech 16. stol. ji získal Jiří Kaplíř ze Sulevic. V r. 1587 ji koupil Albrecht Pětipeský z Chýš. Po r. 1669 Pachtové z Rájova tvrz přestavěli na barokní zámek. Dnes součást statku.

Na místě zámku stála tvrz uváděná r.1355, v 15. století hrad, přestavěn renesančně v polovině 16. století, v 17. století rozšířen Voračickými. Dnes slouží budova jako základní škola.

Zřícenina zámečku, který nechal postavit v l. 1637–1650 hrabě Per Brahe pro svou manželku Kristinu Katarinu Stenbock. Ta bohužel r. 1650 zemřela a zámek sloužil pouze pro ubytování hostů. Po smrti Pera Brahe r. 1680 byl Brahehus opuštěn a krátce nato připadl ke královskému majetku. R. 1708 vyhořel.

Lovecký zámeček přímo na česko-rakouské státní hranici jihovýchodně od Vranova nad Dyjí vznikl před rokem 1799 jako součást krajinných úprav vranovského panství.

Zámek byl přestavěn v barokním slohu ze staršího, renesančního dvora v první polovině 18. stol.

Goticko renesanční tvrz, Postavena Olbramy Brandlínskými ze Štěkře poč. 16. století, později renesančně přestavěna. V 18. st. náležela tvrz klášteru Zlatá Koruna. Přestavěna barokně, poslední úpravy v l. 1934 a 1958.

Dnes zaniklé renesanční letní sídlo těšínských Piastovců bylo postaveno v pol. 16. st. Za Habsburků byl zámek barokně upraven. Majitelem byl také Fridrich Habsburský-Bezručův Markýz Gero. R. 1935 byla část zbořena, 1953 byl odstraněn zbytek.

Gotická tvrz přestavěná na pozdně gotický hrad a později na čtyřkřídlý renesanční zámek, řadu staletí příležitostná rezidence Habsburků s honebním revírem. R. 1873 romanticky upraven. Po r. 1922 bylo v zámku Ředitelství státních lesů a statků.