Výsledky hledání míst

Přírodní rezervace se rozkládá na jihovýchodním úbočí hory Luč (933 m n. m.) a západním svahu hřebene Čertovy stěny. Turisticky přístupná je pouze vyhlídka na Čertovu stěnu u silnice Vyšší Brod-Horní Planá a červené značky Vyšší Brod-Přední Výtoň.

Národní přírodní památku Čertova zeď tvoří pozůstatky skalní zdi tvořené třetihorní čedičovou žílou vypreparovanou z okolních druhohorních pískovců. Přístup k nejvýraznějším z nich zajišťuje modrá turistická značka ze vsi Kotel.

Čertovo kopyto, vysoký skalní útvar, který dokonale připomíná kopyto. Málo známá, ale zajímavá hříčka přírody u Lipna.

Ojedinělá památka romantismu vytvořil v pískovcových masivech v letech 1841-1846 sochař V áclav Levý. Volně přístupné, obrovské, devět metrů vysoké skalní bloky, dotvořené do podoby dvou hlav zvaných Čertovými hlavami.

Skalní vyhlídka Čertovy kameny se nachází na úbočí Zlatého chlumu, 3 km od Jeseníku. Nabízí výhledy na okolí Jeseníku a na Rychlebské hory.

Čertovy kazatelny jsou rulový skalní útvar nad Račím údolím se dvěma vyhlídkami zbudovanými někdy na přelomu 19. a 20. stol. Svůj název získaly podle výrazného útvaru s 13 m vysokou kolmou jižní stěnou, který svým tvarem připomíná kostelní kazatelnu.

Přírodní památka Čertovy skály na severním okraji obce Lidečko. Výrazný 150 m dlouhý pískovcovo-slepencový hřeben, až 25 m vysoký, slouží jako cvičná horolezecká stěna. Za PP o výměře 0,15 ha byl útvar vyhlášen v r. 1966.

Romatická stavba zapadající do celkového areálu úsovského panství, které od roku 1597 - 1945 patřilo Lichtenštejnům. Postaven současně s dalšími stavbami počátkem 19. století.

Mohutný most v anglickém parku dobříšského zámku - vystavěn 1864 ze strusky zpracovávané v nedaleké Staré Huti. Délka 36m, výška 7,1m, rozpětí oblouků 7,5m.

Asi 18 m vysoký skalní most je pozůstatek jeskyně v Suchém žlebu v Moravském krasu. V 19. století byl po Macoše druhou největší zdejší atrakcí. Je menší obdobou Pravčické brány v Národním parku České Švýcarsko.

Tři sloupy z biotit-amfibolického granodioritu nejasného původu a účelu, opředené řadou pověstí. Původně ležely na hřbitově kostela Stětí sv. Jana, poté v kostele sv. Petra a Pavla, dnes v Karlachových sadech.

Sousoší Čertův stolek v Chotěboři je dílem známého sochaře Michala Olšiaka z r. 2013. Město jako objednavatel se inspirovalo stejnojmennou skalní vyhlídkou nad blízkým údolím Doubravy a místními pověstmi. Před sochou je turistické odpočívadlo v podobě kamenných kostek.

Kamenný útvar dolmenu, zvaný podle tvaru a pověsti - Čertův stůl. Stojí nedaleko vrcholu hory Čertův mlýn (1207 m). Kamenná deska o váze 6,5 tuny stojí na dvou pravidelných kamenných soklech. Nachází se mimo turistickou stezku a je tak nepřístupný.

Renesanční zámeček stojící na místě původní tvrze, později novogoticky upraven. Dnešní vzhled dala zámku novorenesanční přestavba v letech 1903 - 1912.

Na místě zámku byla postavena cca v 2. pol. 13. stol. tvrz. Ve 14. stol. opevněna a rozšířena na hrad. V 60. l. 16. stol. přestavěn Šebestiánem Leskovcem na renesanční zámek. Po r. 1620 v majetku pražského arcibiskupství, r. 1948 zestátněn. Od r. 2011 postupně opravován, přístupný od 2.7.2013.