Výsledky hledání míst

Původně gotický hrad, později rozšířen renesančně. Po r. 1802, kdy vyhořel, byl obnoven Schwarzenbergy. V polovině 19. století novogoticky přestavěn.

Sídlo založil kolem r. 1612 uherský šlechtic Žigmund Balassa. V 18. stol. byl objekt několikrát barokně přestavěn a rozšířen. Po 2. světové válce přešel do vlastnictví státu a využívaly jej státní lesy, archív, Považské strojírny a vlastivědné muzeum. Dnes je po rekonstrukci a slouží jako hotel.

Někdejší sídelní hrad budyšínského vévodství, které do roku 1635 náleželo do svazku zemí Koruny české. Jako kamenné sídlo byl postaven ve 13. století, četné další přestavby. Dnes sídlo okresního soudu, Srbského musea a městského divadla.

Synagoga ortodoxní židovské obce postavená v roce 1927. V interiéru se zachoval původní mobiliář z 20. let s geometrickým dekorem. V ženské části synagogy je dnes expozice Múzea židovskej kultúry, součást Slovenského národ. múzea.

Podzemní důl na kaolin, v činnosti ve II. polovině 19. století, v následujících desetiletích se využívaly produkty, vzniklé původně jako odpady při těžbě.

Zámek byl přestavěn ze starší tvrze v druhé polovině 16. století. Majitelé se často střídali, a tak má zámek bohatou historii. Po roce 1948 patřil zámek podniku Zdravotnické zásobování, dnes vypadá opuštěně a je pravděpodobně bez využití.

Za Oseckých z Brloha vystavěna v 15.st. tvrz. Ještě r.1739 se uvádí kamenná tvrz. JUDr. Eduard rytíř Daubek a jeho vnuk do r.1911 přestavěli tvrz do dnešní pseudobarokní podoby. Generální oprava v pol. 50. let 20.st. na vzhledu zámku nic nezměnila.

Na barokní zámek přestavěl na konci 17. stol. starší tvrz Přibyslav Malovec z Chýnova. Později byla přistavěna třípodlažní věž. Před r. 1945 patřil Colloredo-Mansfeldům. Později sloužil jako byty a dnes je v soukromém vlastnictví.

Původní gotická tvrz snad věžovitého charakteru byla renesančně upravena do podoby trojkřídlého objektu. Za Janovských z Janovic byla tvrz počátkem 17. stol. barokně přestavěna na zámek stavitelem G. A. de Maggim.

Barokní jednopatrový zámek postavený v r. 1786 Františkem Jáchymem ze Širntyngu, který vznikl přestavbou původní tvrze doložené v r. 1497 za Jana Lejtolta z Ebrnic. Po r. 1925 začal zámeček sloužit pro školské účely. Dnes je opuštěny a nevyužívaný.

Rozhledna (54 m, 413 m n. m.) byla postavena v r. 2002 jako víceúčelový telekomunikační stožár společnosti T-Mobile s vyhlídkovou plošinou. Pro veřejnost byla rozhledna otevřena 25.6.2004. Z vyhlídkového ochozu ve výšce 33 m se nabízí krásný kruhový výhled na Orlické Hory, Kralický Sněžník atp.

R. 1225 zal. klášter cisterciaček, opuštěn 1525. Po r. 1577 Kryštofem z Althanu západně od kláštera postaven renesanční zámek, v 18. stol. upraven barokně a klasicistně. Po r. 1945 majetkem státu (skladiště). Od r. 1996 probíhala renovace.

Na vyvýšenině východně od telčského nádraží byla roku 1898 postavena dřevěná rozhledna. Jejím nástupcem je typisovaný telekomunikační stožár s veřejně přístupnou vyhlídkovou plošinou, postavený v letech 1999–2000.

Osmiramenný kandelábr plynové lampy postavené v roce 1867.

Zámek byl přestavěn ze staršího hradu mezi lety 1552–1577 rodinou Polcarů. Po požáru r. 1638 byla stavba opravena až v r. 1710. Poslední úpravy provedla r. 1830 rodina Haugviců. Po r. 1945 zámek sloužil k sociálním účelům.