Výsledky hledání míst

Kostel sv. Jakuba Staršího postaven v letech 1749–1751. Kříž u jižní strany kostela pochází z roku 1787 a je chráněnou památkou. Pod kostelem krypta s ostatky 21 potomků rodů Podstatských-Lichtensteinů.

Původně gotický kostel ze 14. století, připomínán r. 1352. V r. 1582 prodloužena loď a přistavěna okrouhlá věžička. Barokně upraven r. 1721. Věž přistavěna v r. 1816. Od r. 2007 je filiální, spadající pod farnost Vlašim.

Původně pravděpodobně pozdně románský kostel, uváděný poprvé ve 14. stol. V r. 1864 radikálně přestavěn do historizující podoby, zachováno původní zdivo presbytáře. Vnitřní vybavení z doby přestavby.

Goticko-renesanční trojlodní kostel z přelomu 16. a 17. století si přes pozdější zásahy zachoval stylově čistou podobu. Na místě předchůdce ze 14.–15. století postaven jako farní kostel poddanského města, se sousedním zámkem spojen krytou chodbou.

K původně románské lodi z poloviny 13. století byly přistavěny severní kaple (na počátku 14. století), presbytář (kolem 1375) a sakristie (před koncem 14. století). Věž na místě původní je z roku 1837. Kostel restauroval J. Mocker v letech 1880–81.

Původně gotický kostel, pravděpodobně dílo hutě želivského kláštera z prvé poloviny 14. století. Poprvé uváděn roku 1350. Přestavěn ve třetí čtvrtině 18. století, pseudogotická věž z počátku 20. století.

Kostel sv. Jakuba Většího byl postaven v románském stylu kolem r. 1260, později byl upraven goticky a barokně. Byl vybudován ve dvou etapách, nejprve byla postavena loď a potom kněžiště a sakristie. Interiér je vyzdoben freskami ze 14. stol., vzácná je gotizující kazatelna a křtitelnice ze 13. stol.

Gotický kostel byl stavěn od r. 1243, před r. 1256 vyhořel, po opravě vysvěcen r. 1257, ač dokončován ještě řadu let - poč. 14. stol. dostavěna severní věž, v 2. pol. 14. stol. pilíře trojlodí (zaklenuto), poč. 15. stol. jižní věž. R. 1702 přistavěna marián. kaple. 1898-1906 kostel novogot. upraven.

První zpráva o kostele sv.Jakuba Většího je z r.1582. Původně byl zasvěcen sv.Mikulášovi. Renesančně-barokní podoba s gotickými prvky je dílem přestaveb a živelních katastrof. Dnes je po rekonstrukci a nová, bíločervená fasáda je v noci osvětlena. Areál je obklopen sochami ze zrušených částí Místku.

Pozdně gotický kostel byl založen v 1. pol. 14. stol., přestavěn koncem 14. stol. a v obd. 1410-1513 (přestavba přerušena husit. válkami). Nynější podobu získal v 19. stol. R. 1992 v pravé lodi kostela zřízena kaple sv. Jana Nepomuka Neumanna, prachatického rodáka.

První zmínky o kostelu z 1. pol. 13. stol. Původně gotické kněžiště v 17. stol. upravováno. V letech 1987 až 1991 kostel opravován a pod zvonicovým patrem věže objevena kamenná ostění gotických oken, dnes již bohužel osekaná a překrytá omítkou.

Původní gotický kostel sv. Jakuba Většího pochází asi ze 13. století. Dvakrát zničen požáry. Obnoven v l. 1627–29 a v l. 1698–05 přestavěn v barokním stylu. Před kostelem stojí barokní mariánský sloup z roku 1724.

Kostel sv. Jakuba Většího vystavěn na místě původního dřevěného kostelíčku v letech 1720-1723 pravděpodobně podle plánů Kryštofa Dientzenhofera. Barokní stavba vystavěna na protáhlém osmibokém půdorysu z omítaného kamene.

Na místě gotického kostela ze 14. století stojí barokní novostavba z počátku 18. století. Vybavení je převážně barokní. Hlavní oltář se sochami sv. Zikmunda a Panny Marie z r. 1806, oltář sv. Jana kolem r. 1700.

Na místě původního gotického kostela v letech 1744 – 1754 postaven nový kostel v barokním slohu, podle plánů K. I. Dientzenhofera měly být po stranách kostela vystavěny dvě věže, realizována byla stavba pouze jedné.