Výsledky hledání míst

Krápníková jeskyně Driny byla objevena r. 1930 J. Baničem a I. Vajsábelem. Prozkoumávání jeskyně a objevování nových částí pokračovalo v l. 1932 - 1950 (J. Prudík, J. Banič, J. Kratochvíl, J. Majko, A. Droppa, L. Blaha). R. 1933 byl proražen dolní vchod a r. 1935 byla jeskyně otevřena pro veřejnost.

Vápencová jeskyně s 6 m vysokým stalagmitem zvaným Tržní kříž. Vstup v nejvyšší části jeskynního systému na dně propasti. R. 928 zde Vikingové z Dublinu kouřem nebo hladem zabili lidi, kteří se před nimi v jeskyni schovali. Tomu odpovídá nálezová situace archeologického výzkumu.

Jeskynní systém, největší tohoto druhu v ČR, byl objeven r. 1934 při těžbě mramoru. V l. 1936-1949 byl prozkoumáván, r. 1950 byl zpřístupněn veřejnosti. Od r. 1958 je součástí chráněného území. R. 1965 byl vyhlášen Národní přírodní památkou. V l. 2004-2005 proběhla v jeskyni rekonstrukce.

V útrobách vrchu Velký Špičák (516 m n. m.) se nachází jeskynní systém vytvořený vodou v krystalických vápencích. Přístupný od roku 1884, od roku 1970 přírodní památka. Prohlídková trasa je dlouhá 230 metrů, bezbariérový přístup.

Jeskyně vznikla v obd. druhohor. Byla poničena těžbou vápence probíhající v l. 1873-1934. R. 1951 bylo objeveno její torzo a poté její další rozsáhlá část. V l. 1958-67 byla otevřena pro veřejnost, poté dlouho uzavřena a znovu otevřena r. 2004. Je rozsáhlým systémem chodeb, síní a dómů na 7 patrech.

Malá, či letní residence, kterou si vybudovali jesuité, když na konci 17. století přesídlili z nedalekých Krašovic do Pertovic. Nápadná jednopatrová budova residence s vysokou věží stojí na náměstí nedaleko kostela.

Gotický hrad přestavěli postupně jeho majitelé na renesanční zámek. V 17. st. dal Jan Ludvík Raduit de Souchez dostavět východní křídlo a kapli sv. Ludvíka na někdejší gotické baště. Novodobá rekonstrukce umožnila muzejní využití zámku (Moravské zemské muzeum).

Jezdecká kasárna vyplňují jihovýchodní část pevnostního města. Roku 1784 byla postavena jako budova kolem tří uzavřených nádvoří. Dnes slouží jako depozitář archivu Národního musea a výstavní prostor musea ghetta.

Původně středověký hrad z r. 1365 byl v pol. 16. stol. upraven na renesanční zámek. Po bitvě na Bílé hoře zkonfiskován a od r. 1623 byl v majetku Lobkowiczů. R. 1649 barokně přestavěn. Po 2. sv. válce zestátněn a využíván armádou, poté chátral, ohrožen těžbou. Od r. 1988 je postupně rekonstruován.

Hranolová hradební věž byla součástí městského opevnění. V letech 1360-1380 vybudována jako součást nových hradeb, postavených v souvislosti s rozšiřováním města. R. 1705 byla věž přestavěna v horní části na barokní vyhlídkový pavilon, zvaný Jezuitská hvězdárna. Od r. 2012 je zde Muzeum loutek.

Jezuitská kolej stavěna od r.1667 do pol.18.st. podle projektu D. Orsiho. Stavbu vedli C. Lurago a F. Caratti. Po zrušení řádu v r.1773 přeměněna na kasárny, později vojenský špitál, kadetní škola a do r. 1977 opět kasárna. Nyní v rekonstrukci.

Pozdně renesanční stavba jezuitské koleje a gymnásia z r. 1634. Jeziuté byli ve Znojmě ustanoveni hrabětem Michalem Adolfem z Althanu v r. 1624. Dnes sídlo Moravského zemského archivu.

Jesuitská kolej byla založena 1636. Hlavní stavební aktivita začala po skončení třicetileté války, stavba s přestávkami v l. 1654–1731. Roku 1773 kolej zrušena, od 1775 do počátku 90. let 20. století kasárna. Dnes podnikatelské centrum a universita.

Rozsáhlý komplex tvoří raně barokní kostel sv. Ignáce z l. 1683–89 od J. Brascha, budova jezuitské koleje z let 1699–1713 a budova gymnázia z let 1720–27 od T.Schoppera. V kostele Pieta z konce 14. stol., a tzv. Přemyslovský kříž z pol. 14. stol.

Místo měšťanských domů, vzniklých na troskách Milíčova Jerusaléma, postavili jesuité v letech 1659–1731 konvikt. Po zrušení řádu sloužil profánním účelům, v letech 1853–1949 zde působily šedé sestry. Ty vystřídala státní bezpečnost, která objekt užívala do 70. let. Areál opraven po roce 1990.