Výsledky hledání míst

Zřícenina hradu založeného pány Zajíci z rodu Buziců ve 2. pol. 13. st. Od r. 1336 se stal majetkem Lucemburků. Největší přeměny nastaly za vlády Václava IV. V r. 1532 hrad vyhořel. Od té doby pustl.

Jediná dochovaná brána původního pernštejnského městského opevnění, která se sestává z vlastní 60 m vysoké věže s vyhlídkovým ochozem a předsunutého předbraní z roku 1507 od Mistra Pavla. Poslední úpravy provedeny v roce 1912.

Dům postaven zelenohorským hejtmanem Danielem Františkem Táborským z Hirschenfeldu r. 1672. Od r. 1709 zde sídlila Zelenohorská pošta. V r. 1742 budova vyhořela a byla obnovena údajně dle plánů K. I. Dienzenhofera. V l. 1888-1889 eklekticky upraven.

Gotická věž postavena v 2. pol. 14 stol., bývala součástí městských hradeb Českých Budějovic. R. 1612 byla věž poničena bleskem a opravena do dnešní podoby, zejména střecha. Přístup do věže byl dlouho jen z 1. patra, až v 19. stol. byl probourán vchod z přízemí.

Za zakladatele zámku r. 1690 je pokládán hrabě Jindřich z Nothaftu. Za Hohenzollernů v 19. stol. zámek složil již jen ke správě. Po r. 1945 chátrá, roku 1989 určen k demolici, která se naštěstí neuskutečnila. R. 2004 zámek koupil pan Zdeněk Bálek, který v něm po opravě otevřel muzeum motocyklů.

Muzeum se od roku 1999 zabývá údržbou a provozem historických kolejových vozidel. Jsou zde k vidění jak parní lokomotivy různých kategorií a z různých období, tak i historické motorové lokomotivy, motorové vozy či ukázky technických zařízení na železnici.

Železniční muzeum je v bývalé, více než sto let staré výtopně pro parní lokomotivy. Provozuje ho Společnost železniční výtopna Jaroměř. Mezi exponáty jsou parní lokomotivy, unikátní ozubnicová lokomotiva, lokomotivy elektrické, motorové, vlakové nákladní i osobní vozy, drezína a mnoho dalšího.

Renesančný kaštieľ zo začiatku 17. storočia, ktorý dala postaviť rodina Kostolányi na staršom základe. Dnes je v opravenom kaštieli zriadené múzeum a obradná sieň.

Vodní mlýn je písemnými prameny doložen k r. 1390. Několikrát vyhořel, např. v letech 1553 a 1850. Pila doložena k r. 1858. Přestavěn z českého složení na umělecké v r. 1893. Komplikovaný areál s dlouhým historickým vývojem. Součástí mlýna rekonstruovaná elektrárna. Nyní muzeum, pivovar a penzion.

Bývalá gotická městská brána ze 14. století spojující ghetto s osadou Závodí. V r. 1671 byla zaslepena a včleněna do novostavby jezuitského konviktu. R. 1994 proběhla rekonstrukce. Dvoupatrová věž s got. portálem a vpadlinou padacího mostu.

Hřbitov neznámého stáří, připomínán v souvislostí s činností pohřebního spolku Chevra Kadiša z roku 1865. Přibližně 200 hrobů, mimo jiné i židovských zajatců z I. světové války. Obřadní síň z 30. let 20. stol. Hřbitov je dodnes používán.

Hřbitov byl založen v r. 1869. Má rozlohu 8879 m2 a je na něm více než 1000 náhrobků. Jsou zde např. náhrobky rodičů Gustava Mahlera. Novorománská obřadní síň z r. 1904 byla vypálena r. 1939. Na konci 20. stol. byl hřbitov rekonstruován.

Na židovském hřbitově v Mikulově se pohřbívalo přibl. od pol. 15. stol. do r. 1938. Nejstarší náhrobky jsou z r. 1605. Tento židovský hřbitov je jedním z největších v ČR, nachází se zde cca 4000 náhrobků. Při vstupu na hřbitov stojí obřadní síň, postavená r. 1898 arch. Maxem Fleischerem.

Nejstarší židovský hřbitov založen ve 2.pol. 15 stol. Ve pol. 19.stol. byl zastavěn. Druhý hřbitov vybudován r.1801 na Brněnském předměstí, zničen byl za německé okupace. Třetí hřbitov otevřen r. 1908, funguje do současnoti.