Výsledky hledání míst

Betonová vodárenská věž v Kladrubech nad Labem z 20. let minulého století byla v letech 2014-2015 upravena výstavbou vnějšího kovového schodiště na rozhlednu přístupnou v rámci prohlídek Národního hřebčína.

Objekt vodárny (vodárenské čerpací stanice) byl postaven v r. 1902 na vodovodu, který zásoboval Litoměřice vodou. Budova stanice od 70. let minulého století chátrala. V roce 2002 až 2003 byla kompletně rekonstruována a je v ní vytvořena expozice o historii vodárenství.

Vodní elektrárna Spálov stojí těsně nad soutokem Jizery a Kamenice. Podle projektu Ing. Dr. A. Jílka vznikla v letech 1921–26, vnější vzhled se vyznačuje použitím prvků rondokubismu.

Nad soutokem Vydry a Křemelné zřídil v polovině 19. století vodní pilu a sklad dřeva pražský obchodník Čeněk (Vincenc) Bubeníček. Roku 1912 ji město Kašperské Hory nahradilo vodní elektrárnou, která funguje dosud.

Vodní elektrárnu na levém břehu Vydry napájí podzemní přivaděč ze Vchynicko-tetovského kanálu. Byla postavena v letech 1937–39, akumulační nádrž u bývalé osady Sedlo byla dokončena roku 1942. V letech 2005–6 rozsáhlá modernisace technologie.

Zpřístupněný vodní hamr z 16. stol. V provozu trvale od r. 1656. Původní dřevěná stavba postupně rozšiřována, dnešní podoba dílem přestavby z let 1825-30. Vodou poháněno původně 5 kol (dnes 4) roztáčejících stroje i el. generátor.

Velký vodní mlýn na Mlýnské strouze (umělé pravé rameno Dyje mezi Krhovicemi a Hevlínem). Poprvé zmiňován 1512, dnešní podoba z počátku 17. století. Od roku 1974 musejní exposice, mlýnské zařízení svezeno z jiných objektů jižních Čech a Moravy.

Původně vodní mlýn na řece Budišovce z 1. pol. 18 st. Roku 1996 bylo v budově otevřeno Muzeum břidlice. Zachycuje historii těžby, zpracování a využití břidlice v okolí Budišova nad Budišovkou. V roce 2008 prošlo muzeum kompletní rekonstrukcí. Na muzeum navazuje naučná stezka.

Vodní park ve stylu japonské zahrady vzniklý po rozsáhlé rekonstrukci rybníků na Týneckém potoce znečištěných odpady z dolů, které již nejsou v provozu. Čabárna je věhlasná především svojí třicetiletou tradicí chovu kaprů Koi, leknínů a dalších vodomilných rostlin.

Vojenské muzeum v Králíkách založeno amat. nadšenci ve spolupráci s městem v l. 1998–2000. Muzeum přibližuje ve vnitřní expozici osobnost arm. gen. L. Krejčího a dobu budování čs. opevnění. Venkovní expozice přibližuje těžkou bojovou techniku.

Rozhledna (16,35 m, 590 m n. m.) byla postavena v l. 2008-10 na návrší ,,Na hrbovatkách,, obcí Vojtěchov. Projekt vypracoval Milan Chvojka. Stavba s vysokým betonovým podkladem, obloženým žulovým kamenem, na kterém stojí ocelová konstrukce se 2 dřevěnými zastřešenými vyhlídkovými patry.

Tvrz byla postavena v 1. pol. 14. stol. jako purkrabské sídlo na místě starší stavby. R. 1420 dobyta husity, od r. 1436 byla v zástavě Přibíka z Klenové. Od r. 1450 v majetku Jošta z Rožmberka. V 15. stol. stavebně rozšířena. Poč. 17. stol. sloužila jako sýpka. R. 1912 pobořena. Dnes je zde muzeum.

Původně hrad poprvé zmiňovaný v Kosmově kronice k r. 1100. V gotice opevněn a rozšířen. R. 1665 vyhořel. V 17. st. přestavěn na barokní zámek. Velkolepý sál předků podle projektu J. B. Fischera z Erlachu. Později upravován klasicistně a romanticky.

Skalní hrad, patrně největší a nejkomplikovanější, založený na poč. 15. stol., opuštěný v 16. stol. Hradní areál upraven v 19. stol. na romantický Pantheon. Na předhradí letohrádek z r. 1826 v podobě kaple.

Rozhledna na nejvyšší hoře Houseckých vrchů na Kokořínsku u Mělníka, vystavěná v nadmořské výšce 508 m n. m. v roce 1999. V roce 2002 vyhlášena nejkrásnější rozhlednou v ČR.