Výsledky hledání míst

Původně lovecký hrádek z pol. 14. stol., tvořen dvěma hrady - starší gotickou částí a předním hradem, který vznikal postupně od 15. stol. R. 1645 dobyt a pobořen Švédy. Starší část zůstala zříceninou, přední hrad byl využíván jako letní lovecké sídlo šlechticů. Od r. 1958 chráněnou památkou ČR.

Zříceniny královského hradu z poloviny 14. století. V 15. a 16. století přestavěn Kamienieckimi, poté dlouho rozdělen mezi dva majitele (spory zachyceny divadelní hrou Zemsta). Opuštěn po dvojím dobytí za švédských vpádů (1657, 1702). Roku 1894 postaven pomník T. Kosciuszka.

Zřícenina hradu Založen Kazimírem Velkým na obranu hranice. Hrad svěřen Przedborovi z Brzezia (oprava hradu). V 15. stol. opraven a rozšiřován (Włodek z Charbinowic). R. 1523 získán Janem Bonerem, jenž ho dal přestavět na okázalé renesanční sídlo. R. 1702 po vpádu Švédů vyhořel, poté pomalu chátral.

Zřícenina hradu Kazimíra Velikého z 2. pol. 14. století. R. 1404 zastaven králem Vladislavem Jagello Petru Szafrancovi. Později hrad ve správě různých držitelů, též užíván Švédy jako skladiště. Poč. 17. stol. získán Mikulášem Koricyńskim, který ho nechal opravit. Od konce 18. stol. zpustl.

Rozsáhlé zříceniny hradu z konce 13. století založeného Rokycanskými. V 15. století přestavěn a rošířen. Od roku 1666 již uváděn jako pustý. V letech 1700-1712 znovu opraven až v r. 1773 po konfiskaci se definitivně stal ruinou.

Olomoucký hrad se vyvinul ze slovanského hradiska, z něj se kolem r. 1063 vyčlenil samostatný přemyslovský zeměpanský okrsek. Hrad r. 1204 zničen požárem, obnoven Přemyslem Otakarem I. a jeho bratrem. Po r. 1253 již nesloužil jako sídlo. Přestavby v 17. a 18. stol. Od r. 1998 Arcidiecézní muzeum.

Hrad z konce 13. stol., vystavěný na dominantním skalním bradle a jeho terasách nad řekou Oravou. Výrazného rozvoje a přestaveb se dočkal od poloviny 15. stol. do 1. třetiny 17. století za krále Matyáše Korvína, Jana z Dubovce a rodu Thurzů. Dnes sídlo Oravského muzea a stálé hradní expozice.

Původně gotický hrad, později rozšířen renesančně. Po r. 1802, kdy vyhořel, byl obnoven Schwarzenbergy. V polovině 19. století novogoticky přestavěn.

Zrekonstruovaný hrad, byl založen přibližně r. 1200, pravděpodobně jako sídlo chebského ministeriála. R. 1322 byl majitelem Jan Lucemburský; r. 1344 Kašpar Šlik. R. 1461 koupil zpustlý hrad radní Kašpar Juncker. Následovala renesanční zámecká přestavba. Od r. 1703 v majetku města Cheb.

Zřícenina strážního hradu, postaveného Chvalem z Lipé v 2. pol. 13. stol. R. 1319 vyměnil Jindřich z Lipé s Janem Lucemburským lužické zástavy za jiné statky. Janův syn Karel IV. přestavěl hrad v letech 1364–1384 na reprezentativní císařské sídlo. R. 1574 prodán městu Žitava. R. 1577 hrad vyhořel.

Hrad ve městě Rhodos založili johanitští rytíři po r. 1309 jako svou pevnost a také sídlo velmistra řádu. R. 1522 ostrov ovládli Turci. Po řadě zemětřesení a výbuchu muničního skladu v r. 1856 zůstaly z hradu jen ruiny. V letech 1937-1940 ho obnovili Italové pro guvernéra své tehdejší kolonie.

Gotický hrad postavený kolem r. 1322, přestavěn na renesanční zámek. Rozšířen za Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic. Opuštěn po požáru r. 1830. Postupně opravován, zejména Harantovský palác.

Hrad na ostrově sv. Patrika. Původně raně-středověký keltský klášter vypálen Vikingy v roce 798, poté obnoven. Vikingské hradiště z 11. stol. Katedrála ze 12. stol. Opevnění hradu postaveno v 15. stol. V období 1405-1736 patřil rodu Stanley.

Gotický hrad, později renesančně přestavěn. Byl postaven zřejmě ve 13. stol., snad Štěpánem z Medlova. Prvně zmiň. r. 1285. V 15. a 1. pol. 16. stol. opevněn a renes. rozšířen (Vilém II. z Pernštejna). R. 1596 hrad koupil Pavel Katharýn z Katharu, poté několikrát změnil majitele. R. 1945 zestátněn.