Výsledky hledání míst

Náhrobek se sochou Ferdiše Duši se nachází v centrální části frýdlantského hřbitova. Ferdiš Duša (1888-1958) byl rodákem z Frýdlantu, známý malíř a grafik. Námětěm jeho děl bylo především Ostravsko a práce v hutích.

Zámek nechal v r. 1766 postavit v raně klasicistním stylu zároveň s parkem hrabě Ferdinand Bonaventura z Harrachu. R. 1945 byl zámek majitelům zkonfiskován a od 1. 7. 2000 je majetkem městyse Náměšť na Hané.

Zámek přestavěný z gotického hradu. Renesanční podobu dostal v 16. st. za Jana Staršho ze Žerotína. R. 1760 vyhořel, obnoven Haugvici. V ineriérech cenná sbírka tapiserií. Po zestátnění sloužila část zámku jako příležitostná prezidentská rezidence.

Pivovar v tomto domě, tehdy zvaném „U Sezemských“, je uváděn již v 15. století. Současné jméno má podle sladovníka Jana Halánka, který jej vlastnil v 17.století. Posledním provozovatelem byla matka Vojty Náprstka, Anna Náprstková. Krátce po její smrti r. 1873 pivovar zaniká. Dnes Náprstkovo muzeum.

Významná secesní budova z let 1906–08 od architekta Aloise Jana Čenského. Budova sloužila jako representativní a spolkový dům tehdy samostatného města Smíchova. Na konci 90. let prošla budova celkovou rekonstrukcí, která jí vrátila původní ráz.

Novorenesanční musejní budova podle projektu Josefa Schulze (1884) postavená 1885–90 na místě Koňské brány někdejšího novoměstského opevnění. Od roku 1945 postižena řadou devastačních zásahů, jejichž následky má odstranit plánovaná rekonstrukce.

Národní park byl vyhlášen 24. 1. 1985 na ploše 109 km². Své jméno získal podle stejnojmenné řeky, kolem níž se rozkládá. Řeka protéká 75 km dlouhým kaňonem s množstvím vodopádů, kaskád a jezer. Nejznámější jsou Skradinské vodopády, pod nimiž je povoleno koupání.

Národní park Paklenica byl vyhlášen 19. října 1949 na ploše 95 km2 v pohoří Velebit. Důvodem ochrany území bylo chránit nejzachovalejší a největší lesní komplex v Dalmácii, geomorfologické útvary, rozmanitou flóru a faunu i nedotčenou přírodu. Nejzajímavějšími částmi parku jsou dva mohutné kaňony.

Národní přírodní rezervace Rejvíz s Velkým a Malým mechovým jezírkem vyhlášena r. 1955. Rašeliniště evropského významu o rozloze 397 ha s výskytem unikátních forem flory a fauny. Část zpřístupněna veřejnosti.

Dánský královský hrad založen v 2. pol. 13. stol. V roce 1346 prodán Livonským rytířům. Poté hlavní sídlo velmistra řádu. V období 1558 až 1581 patřil Rusku, do roku 1704 Švédsku a pak opět Rusku. Těžce poškozen na konci 2. světové války v únoru 1944. Poté postupně opraven.

Nasavrky patřily ke hradu Strádov. Původní tvrz se poprvé připomíná v r. 1545 v držení Magdalény a Mikuláše Běškovce z Běškovic. Asi okolo roku 1600 za Václava Záruby z Hustířan byla tvrz upravena na zámek.

Tři muslimské paláce ze 14. stol. v královském městě Alhambra. Sídlo Nasridských sultánů do ledna 1492. Poté v křesťanských rukou. Někdy po 16. stol. opuštěny a nakonec sídlo chudiny. Dnes památka UNESCO.

Pozůstatky navarrského královského paláce z konce 12. stol. Dnes součást moderní budovy Královského a všeobecného archivu Navarry. Dochovaný románský sál s klenbou. Od r. 1539 sídlo královského místodržícího. V letech 1841-1971 vojenské velitelství. Dnes majetek autonomní vlády Navarry.

Návštěvnické centrum turistických známek najdete v bývalé budově rýmařovského gymnázia z r. 1872. V místě najdete všechny turistické známky, které byly vyrobeny.

Zámek byl původně tvrzí založenou pány z Nebílova poprvé zmiňovanou r. 1673. V r. 1706 byla přestavěna na barokní zámek stavitelem Jakubem Augustonem dle návrhu architekta J. L. Hildebrandta. V letech 1785–1789 byl zámek rekonstruován a opraven.