Výsledky hledání míst

Původně vodní tvrz postavená snad až po r. 1377 na jejíž základech byl ve 30. letech 16. stol. postaven za Fulštejnských renesanční zámek, který byl za Sedlnických barokně upraven ve druhé polovině 17. stol. Okolo zámku park zasahující až do Polska.

Pozdně gotický, raně novorománský a renesanční královský zámek na místě staršího hradu nad jezerem. Čtyřkřídlá čtvercová dispozice s nádvořím a zasunutými čtverhrannými věžemi v nárožích vznikla postupně v l. 1425-1542. Renesanční kašna na nádvoří. Vyhořel r. 1746, od té doby pustý. Od r. 1853 v rukou skotské památkové péče.

Mohutný hrad založený na poč. 14. stol., prvně písemně zmíněným majitelem Raimund z Lichtenburka, dále např. páni z Lipé. Poté přestavěný pozdně goticky, upravený renesančně i barokně. R.1869 zpustl po požáru. Od roku 1925 postupně rekonstruován.

Původní renesanční zámek nechal vystavět v r. 1596 Hynek Bruntálský z Vrbna. Rozšířen v 50. letech 17. st. V 60. letech 19. století za Hatzfeldů - Weissweilerů přestavěn novobarokně s pseudoempírovými prvky. Po roce 1945 se stal majetkem státu.

Zříceniny hradu krakovských biskupů. Postaven konc. 13. st., ve 14. a 15. st. přestavěn a opevněn. Od r. 1437 vězením pro kněží. 1629 vyhořel, 1657 zapálen Švédy. V l. 1732-89 opět kněžské vězení. Po r. 1800 v ruinách, rekonstrukce v l. 1961-75.

Hrad vznikl po roce 1312 jako kamenný gotický vodní hrad. V roce 1803 kompletně vyhořel. Zachovala se jen část příkopu v podobě okrasného jezírka. V současnosti je celý areál nepřístupný a chátrá.

Ve 30. letech 19. stol. klasicistně upravený zámek Eugena Szentiványho s renesančním jádrem ze 17. stol. Bloková patrová stavba s vystupujícím rizalitem byla v r. 1954 upravena na kulturní dům.

Chval z rodu Ronovců založil r.1277 vodní hrad Lipý. Po požáru r.1515 opraven v renesančním slohu. Za Kouniců r.1681 již pustý. R. 1820 zámek definitivně vyhořel. V 90. letech min. stol. zahájen archeologický průzkum a zbytky byly zakonzervovány.

Ocelová rozhledna (35 m, 410 m n. m.) byla postavena r. 2008 společností T-Mobile, veřejnosti byla zpřístupněna r. 2009. Jedná se o typizovaný stožár – vysílač mobilního operátora s vyhlídkovou plošinou. Nabízí vyhlídku na České středohoří a horu Říp, při dobré viditelnosti je vidět Ještěd.

Tvrz založil v pol. 15. stol. anglonormanský rod FitzMaurice ke kontrole brodu přes řeku Feale. R. 1600 ji oblehlo anglické vojsko. Vykopáním tunelu obránci donuceni ke kapitulaci. R. 1781 FitzMauricové tvrz prodali. V 1. pol. 19. stol. z větší části zbořena. Dnes majetek státu. Torzo zakonzervováno a zpřístupněno.

Gotický hrad byl založen koncem 13. stol. Půtou z Potštejna. Za Václava II. se stal majetkem koruny. Goticky přestavěn pro Jiřího z Poděbrad. Od r. 1495 v majetku Viléma z Pernštejna, přestal být sídlem a postupně chátral. R. 1657 uváděn jako pustý. V průběhu 20. stol. prošel několika opravami.

Hrad v severozápadním rohu opevnění královského města vznikl zřejmě při jeho vysazení ve 13. stol. Od 15. stol. je majetkem města, většinu areálu využil roku 1720 měšťanský pivovar. Zachovalý hlavní palác rekonstruován 2007–2011 na multifunkční kongresové a turistické centrum českého vinařství.

Renesanční zámek, původně hrad. První zmínka pochází ze začátku 8. stol. Mezi lety 1567–81 ho nechal přestavět Vratislav z Pernštejna pro sebe a svou choť. Současně se zámkem byla založena i zahrada, která byla upravena a rozšířena v 18. stol. Památkou UNESCO od r.1999.

Brána byla postavena jako součást opevnění města, budovaného od 60. l. 13. stol. Ve 14. – 16. stol. brána rozšířena (mj. přidán barbakán). Dochována střední brána, flankovaná dvěma hranolovými věžemi různé výše. V 19. stol. bylo uvažováno o demolici, nakonec v l. 1864–67 brána novogoticky obnovena.

Renesanční zámek byl vystavěn v r. 1577 Volfem Novohradským z Kolovrat na místě starší tvrze. Stavba byla dokončena patrně až r. 1593. Později zámek často měnil majitele, a v r. 1999, tedy 333 let od jeho založení, byl poprvé zpřístupněn veřejnosti.