Výsledky hledání míst

Pomník V. Beneše Třebízského vznikl r. 1898. Sestává ze stupňovitého soklu, pilířového podstavce ze žuly a busty z bronzu. Pomník vznikl z iniciativy Spolku Třebízský. Busta dílem Ladislava Šalouna. Pomník zapsán do seznamu kulturních památek r. 1987.

Hrad z 2. poloviny 15. století. Roku 1632 vypálen a vydrancován. V 17. století se z něj stala zřícenina. Dnes dochovány pouze nečetné zbytky roztroušené v zástavbě

Pozůstatky hradiště, vystavěného Slovany na přelomu 8. a 9. století v místě starších sídlišť (doloženy neolitické nálezy).

Zámek postavený v novogotickém stylu ve 30. letech 19. století. Po výstavbě nedalekého nového zámku ztratil na významu a po přestavbě v roce 1960 ztratil i původní architektonickou podobu. Dnes je to jednopatrová trojkřídlá budova. Dnes škola.

Novogotický zámek postavený v roce 1865 Františkem Horským z Horskýsfeldu dle návrhu architekta Moritze Hinträgera. Zámek od počátku devadesátých let chátrá. V zámku se v roce 1914 narodil světoznámý dirigent Rafael Kubelík.

Zříceniny gotického hradu založeného před r. 1389. V 15. století střídal majitele, koncem 16. století upraven na kostel. Za švédského vpádu po pol. 17. století vypálen a opuštěn. Dochovány zdi paláce do výše 1. patra a drobné zbytky opevnění.

Býkovická skála je nevelký vrcholový skalní útvar nad Velkým Býkovickým rybníkem ukrytý v lesním porostu. Významný geodetický bod v sousedství Malého Blaníku.

Sousoší „Bylo nás pět“ z roku 2003 je věnováno hlavním postavám stejnojmenného humoristického románu Karla Poláčka, který se odehrává v jeho rodném Rychnově nad Kněžnou.

Okrouhlé tvrziště obklopené vodním příkopem. První zmínka o vsi Waltersdorf je r. 1304, kdy celé panství získal zbraslavský klášter. Tvrz není uváděna, lze předpokládat, že vznikla ve 14. století v rámci kolonizace panství. Existenci tvrze v 14. stol. dokládají i archeologické nálezy.

Zaniklá ves Bystřec je poprvé připomínána r. 1349, později již pod jménem Bystřec jako součást hoštejnského panství. Ves zanikla požárem. Díky archeologickému výzkumu si lze prohlédnout dispozice stavení z 1. pol. 15. stol.

Hradisko nejistého stáří bylo chráněno mohutným obvodovým valem, dodnes patrným zejména na západní straně a dosahujícím místy výšky až 8 m. Ze severní strany byl i příkop. Lokalitu z jižní a východní strany částečně poškodila novověká těžba písku.

Tvrz vybudovaná pravděpodobně ve 14. století zanikla během století 15., protože v roce 1490 se již uvádí jako pustá. Ještě v 19. století měly být patrny zbytky valů a na konci 20. století malá vyvýšenina. Dnes je tvrziště zcela rozoráno.

Kamenný most přes potok Bystřici je doložen na počátku 16. století, první písemná zmínka o něm je z roku 1532. Za třicetileté války sehrál strategickou úlohu – k přechodu jej použila jak švédská, tak císařská vojska. Na konci 20. století byl téměř zničen, obnoven byl na počátku 21. století.

Terénní zbytky nevelkého sídla založeného ve 13. století a zaniklého požárem ve století 14. Tvořilo jej lehce opevněné jádro oddělené od šíje valem a příkopem. Hnavní stavbou byla dřevěná věž na kamenné podezdívce.

Empírová poštovní stanice s pohostinstvím a stájemi byla postavena roku 1817 ústeckým poštmistrem J. M. Ulbrechtem. Díky dochovanému původnímu provoznímu příslušenství patří k ojediněle dochovaným památkám komunikačního stavitelství té doby.