Výsledky hledání míst

První zmínka o hradu z r. 1234. Později sloužil jako vězení pro odpůrce Přemysla Otakara II. Ve 13. a 14. st. rozšiřován. Utrpěl obléháním Švédy roku 1645, dobyt však nebyl. V polovině 18. st. dostal hrad svou nynější podobu.

Město významné již v 6. stol. V 15. stol. přestavěn palác v luxusní renesanční sídlo. Palác od 19. stol. používán jako vládní budova. Úpravy dokončeny v r. 1985. Přístupný veřejnosti. V paláci sídlí Národní galerie Marche. Přístupná podzemní síť paláce.

Věž Hláska je mladší součástí městských hradeb z 80. l. 15. století. V 16. stol. sloužila jako městská šatlava. Na počátku 20. stol. byla spojena se secesní vilou zvanou Helenin zámeček.

Gotický hrad se poprvé připomíná k roku 1351, kdy byl majetkem Vamberků. R. 1406 ho po půlročním obležení dobyla vojska Václava IV. Podruhé byl hrad dobyt a zničen vojsky města Plzně a krále Matyáše Korvína v r. 1478. Z hradu je dnes zřícenina.

Věžový vodojem je jednou z památek na výstavbu původního skupinového vodovodu pro okolí Dašic, která vznikla v období 1. světové války a v nezměněném stavu se dochovala dodnes.

Barokní kaple na obdélném půdorysu, součást křížové cesty vybudované před rokem 1693 místními jezuity. Uvnitř je novodobý obraz, odpovídající příslušnému zastavení křížové cesty, v tomto případě znázorňující scénu, kdy Veronika podává Ježíši Kristu roušku. Kaple není památkově chráněná.

Via Dolorosa znamená cesta bolesti. Cesta, kde Ježíš Kristus po svém odsouzení nesl svůj kříž k ukřižování na horu Golgota. Na cestě je čtrnáct zastavení. Křížová cesta dlouhá 600 metrů. Cestu není možné projít týden po Velikonocích ani po Vánocích.

Neoavantgardní víceúčelová hala z l.1981-85 podle projektu O. Chmiela. Ocelovou nosnou konstrukci vyrobily Hutní montáže Vítkovice. V r. 2009 rozhodlo vedení města přes protesty obyvatel o její demolici a nahrazení menší sportovní halou a komerčním obchodním centrem. V říjnu 2013 byla hala stržena.

Částečně poškozené tvrziště na západním okraji vsi nad přírodním amfieátrem nacházející se na lesem porostlé ostrožně. Její existenci potvrdil až archeologický výzkum v roce 1999. V roce 1534 se píše Jiří Světlík z Vichovy, patrně služebník pánů z Valdštejna.

Sídlo, z kterého dnes je zřícenina, vyrostlo v původním dominiu záhy zaniklého hradu Bukova, které rod pánů z Víckova získal patrně věnem. V r. 1340 se po hradě píše Bernard z Víckova. Pravděpodobně byl hrad opuštěn už v první čtvrtině 15. st.

Zřícenina hradu v místě pravěkého hradiště. Poprvé zmíněn v přídomku Henzlína z Vícova r. 1355. 1379 zastaven Ješkovi z Boskovic. Po poškození obléháním r. 1389 již zřejmě nebyl obnoven. Z rozlehlého hradu dochovány zříceniny hradeb, valy a příkopy.

Vidhostice jsou stará česká vesnice, poprvé zmíněná roku 1252, přičemž tvrz stála od druhé poloviny 15.století. Zanikla po roce 1584. Tvrziště s centrálním pahorkem o kruhovém půdorysu o průměru asi deset metrů obklopeném kruhovým valem se nachází nad jihozápadním okrajem obce.

Městská památková zóna, vyhlášená roku 1992 k ochraně historického jádra původně biskupského města v severovýchodní části Javornického výběžku. Vidnava je zajímavá především mírou dochování měšťanských domů ze 16.–19. století, jejichž podoba vychází ze slezských tradic.

Čtyřúhelníkové valy u Skřípele jsou jedny z nejlépe dochovaných viereckschanze u nás. Jsou tvořeny téměř čtvercovými náspy (105x125 metrů) vysokými až 3 metry, s typicky vyvýšenými nárožími, (na západní straně) dobře zachovalým příkopem.

Zakonzervované základy strážnej veže, postavenej ako protiturecká vartovka v roku 1573 vedľa hradu Vígľaš. Veža pravdepodobne zanikla v 17. storočí a jej základy boli pamiatkovo obnovené.