Výsledky hledání míst

Věž Vartovka (12 m, 393 m n. m.) postavena r. 1564 jako protiturecká pozorovací věž u města Krupina. Doplnila opevnění města, vybudované v l. 1551–61 a byla součástí signalizační a hlásné soustavy celého středního Slovenska. V 60. l. 20. stol. byla opravena. Je nejstarší rozhlednou na Slovensku.

Ocelová věž z 1. poloviny 21. století na vrchu Vartovna 651 m n. m. podle návrhu Ivana Bergmanna byla postavena za 8 měsíců. Rozhledna je vysoká 37 m a má válcový tvar. Vyhlídková plošina je krytá střechou a je umístěna ve výčce 35 m nad zemí.

Barokní kamenný dvouobloukový most z r. 1781 přes řeku Skalici, s barokní kaplí sv. Jana Nepomuckého.

Kamenný kříž neznámého lidového umělce při zelené tur. značce ze Lhotky do Kozlovic. Vystavěn Josefem Vašendou (Waschendou) v r. 1844. Patrně spojen s hornickou profesí svého fundátora.

NPP Váté písky (1992) je v České republice zcela jedinečnou ukázkou společenstva na otevřených píscích se specifickou skladbou rostlinných a živočišných druhů. Písky pocházejí z fluviálních sedimentů řeky Moravy, které byly z Moravy vyváty.

Hluboká kotlina jezera na jihu Švédska je tektonického původu a byla dotvořena pleistocénními ledovci. Jezero je 129 km dlouhé a jeho maximální šířka činí 28 km. Největší hloubka dosahuje 119 m, průměrná pak 39 m.

Naučná stezka při slepém rameni řeky Moravy je zajímavým lužním územím s množstvím skokanů, čápů, volavek. Najdeme zde i ledňáčka a bobra. Z vodních rostlin pak např. stulík žlutý a mnoho rákosu.

Plavební kanál byl vybudován v l. 1799–1801 zejm. za účelem plavení dřeva. Stavbu zadal kníže Josef Schwarzengerg, projekt vypracoval ing. Josef Rosenauer. Svému účelu kanál sloužil ještě poč. 20. stol. Kanál je dlouhý 14,4 km, výškový rozdíl je 190 m. Nese jméno po zaniklých vsích Vchynice a Tetov.

Plastika nazvaná Vějíř Žofie Chotkové s funkcí mlhoviště byla odhalena poblíž Písecké brány na Hradčanech v červnu 2019. Dílo vytvořila sochařka Martina Hozová a bylo umístěno do místa spojeného s českým šlechtickým rodem Chotků u Chotkových sadů a Chotkovy silnice.

Zachovalá podzemní část tvrze z 16. století na místě předchozího slovanského hradiště. Tvrz založil před rokem 1542 Majnuš Bukovský z Hustířan. Tvrz zpustla během třicetileté války a na jejích původních sklepích stojí novodobá budova.

Takzvaný zámek ve Velemíně byl pravděpodobně spíše vrchnostenským dvorem s velkou obytnou budovou pro jeho správce. V současné podobě pochází z 18. století, některé detaily možná zachovány ze starší stavby. Po roce 1990 zpustl, v posledních letech proběhly některé zajišťovací práce.

Zaniklá tvrz ve Velemyšlevsi byla postavena pravděpodobně již na konci 13. století a stála snad do počátku 16. století, kdy byla nahrazena mladší tvrzí na místě bývalého zámku.

Zaniklá ves Velenec ležela mezi obcemi Veleň a Sluhy severovýchodně od Prahy, zřejmě v blízkosti Mratínského potoka. Je doložena mezi lety 1318 a 1593. Tvrz doložena od r. 1425. Ves i tvrz zanikly v průběhu 16. stol. prakticky beze stop.

Zbytky opevněného sídla, snad nedostavěného hrádku, v pramenech zmiňovaného jako Velenice. Na klesajícím konci úzké ostrožny dochovány zbytky přízemí hranolové stavby a úzký, do podloží vytesaný sklípek.

Zřicenina hradu, který založil Přemysl Otakar II., od něhož jej získal Čéč z Budějovic. Za Václava II. ho r. 1283 získali páni z Michalovic, kteří ho drželi až do r. 1387. Po r. 1487 opuštěn Vokem z Rožmberka a jako pustý se připomíná již v roce r. 1541. V l. 2011-2012 vybudován nový dřevěný most.