Výsledky hledání míst

Zaniklá tvrz, o níž je první zmínka údajně vzpomínána už v letech 1368 - 1371. První skutečně dochovanou zmínkou je mramorová deska z roku 1547, která dokladuje opravu tvrze, a kterou nechal zhotovit pán Znáta z Víckova. Posledním záznamem o tvrzi je kupní smlouva z roku 1630. Z tvrze nezůstaly žádné pozůstatky.

Renesanční tvrz z 2. pol. 16. století. Zchátrala po požáru r. 1855. Nyní v soukromém vlastnictví.

Tvrz postavená v polovině 16. století Mikulášem z Ledské, nebo jeho synem Janem. První zmínka o ní je až z roku 1593. Po roce 1694, jako majetek Šternberků, přestává být šlechtickým sídlem a je přestavena na sýpku. Šternberkům patří do roku 1924.

Zřícenina hradu ze 13. stol. vystavěná trenčanským županem Báš Hunt-Poznanovským. V 16. stol. renesančně upravován rodem Zayo z Čemeru. Zanikl v 19. stol. po nájezdech Hurbanovských povstalců.

Patrový barokní zámek nechal postavit hrabě Filip Kinský v roce 1736, budova byla používána pro administrativní účely poplužního dvora. V 19. stol. byl stavebně upraven. Dnes je zámek v neutěšeném stavu a je využíván k bydlení.

Výrazný reliéf zaniklé středověké tvrze v podobě pahorku jádra a části okružního příkopu a valu v těsném sousedství kostela. Doba existence tvrze je odhadována na počátek 14. stol. až pol. 15. stol.

Zaniklá tvrz, v písemných pramenech není zmiňovaná. Postavena byla patrně poč. 13. stol., jak lze usoudit z provedení a utváření opevnění. Z opevnění je krásný výhled na zříceniny hradu Boskovice, což vede k domněnce že právě odtud byl hrad dobýván.

Zaniklá tvrz, která byla postavena pravděpodobně r. 1330, kdy Půta založil újezdskou větev Tasovců. Po Půtovi zde sídlil v l. 1350–1371 Tas a r. 1385 se odtud píše Čeněk. Když byla tvrz připojena k Boskovicím, v jejichž panství se r. 1390 připomíná, velmi pravděpodobně byla opuštěna a zanikla.

Tvrz poprvé připomínána v r. 1379 jako sídlo vladyky Oldřicha. Snad v 15. stol. statek připojen ke Štěpánovicům a ves i tvrz zanikají. Podoba tvrze je neznámá, dodnes dochováno v terénu dobře patrné okrouhlé tvrziště.

Zbytky hrádku dvou stavebních fází pánů z Újezda ze 13.–14. století. Hrádek byl intenzivně obýván, ale zřejmě nedokončen. Naposledy se připomíná pod názvem "Hrádek" roku 1593, ale to byl patrně již ve zříceninách.

Zachovalý reliéf hrádku neznámé historie na úbočí údolí Trkmanky (Bezednice), v nádherném prostředí Ždánického lesa.

Téměř zaniklý hrad z 2. poloviny 13. století, od r. 1322 v držbě nejvyššího komorníka Záviše a poté jeho potomků, r. 1467 získávají hrad páni z Rožmitálu, poté v držbě Kořenských a Malovců. Od r. 1548 chátral, kolem r. 1870 se zřítila hradní věž, její zbytky zbořeny po r. 1920.

Zaniklé panské sídlo (románská kurie) v sousedství kostela sv. Voršily, nahrazené zřejmě ve 14. st. mladší, dnes rovněž nedochovanou gotickou tvrzí. Jediným dokladem jeho existence je zazděný portálek na tribunu v západním průčelí kostela.

Středověký hrádek postavený v průběhu 14. stol. je zachován v podobě zemní fortifikace s mohutnými příkopy. Opuštěn pravděpodobně za husitských válek. Od poč. 16. stol. připomínán jako zřícenina, při prodeji r. 1534 Petrovi z Rožmberka. K r. 1761 doloženo označení "Starý zámek". Volně přístupný.

Královský hrad poprvé zmiňován v roce 1261. V roce 1264 dobyt králem Bélou IV. v bojích se synem Štěpánem V. V letech 1429-1526 v držení rodu Paloczi. Od roku 1527 patřil Petru Perenyi. Rekonstruován naposledy v roce 1533, vzápětí ale pustý.