Výsledky hledání míst

Chátrající a ve zříceninu se měnící tvrz, která spolu se dvorem nahradila kolem r. 1560 hrad Šumburk. Osada vzniklá kolem dvora ve 20. století úplně zanikla a stejný osud hrozí i posledním zbytkům dvora a tvrze.

Hrad Krasíkov založen kolem 13. stol. Prvním držitelem Jiří ze Skviřína, purkrabí z Přimdy. R. 1644 hrad zcela vyhořel a r. 1647 byl obsazen švédským generálem Wrangelem. Po vymření rodu Švamberků přešel jako dědictví na Kryštofa z Heissensteinu.

Zámek Světce přestavovaný knížecím rodem Windischgrätzů ze zrušeného paulánského kláštera s kostelem zůstal po smrti donátora r. 1862 nedokončen. Bývalý kostel se stal zříceninou, sousední konvent byl upraven na internát učiliště.

Zříceniny skalního hradu ze 14. stol., založeného zřejmě pány ze Svojkova. V pol. 16. stol. za Elsniců opuštěn, v období romantismu upraven jako letohrádek při zámku. Dochoval se skalní suk se světničkami, průchodem a schody a zbytky zdiva paláce.

Zřícenina tvrze postavené snad kolem r. 1365 Mikšíkem ze Svojšic. Po něm tvrz získal Václav Ruthar z Malešova a poté byla držena jeho syny, Petrem a Mikulášem. Od pol. 16. stol. tvrz patřila Gerštorfům z Gerštorfu téměř sto let až do období třicetileté války, kdy byla vypálena. Poté pomalu zpustla.

Původní malý gotický hrad oválného tvaru postavený v první čtvrtině 14. století svídnicko-javorským knížetem Bernardem jako strážní hrad na důležité hraniční stezce. V 16. stol. přestaven na zámek, další velké úpravy proběhly v 18. století.

Zřícenina fortifikace na okraji městečka Rabštejna nad Střelou, na hřebeni proti areálu rabštejnského hradu. Některými autory pokládána za samostatné sídlo, jinými za předsunuté opevnění hradu Rabštejna.

Hrad na ostrově Symi nechali postavit rytíři řádu sv. Jana na počátku 14. stol., když se usadili na blízkém ostrově Rhodos. V r. 1522 ovládli celý ostrov Turci a r. 1912 Italové. Za 2. světové války bylo město Symi bombardováno a velmi utrpěl i hrad. Od r. 1948 je ostrov součástí Řecka.

Zřícenina gotického strážního hradu, existujícího ve 13. až 15. století. Úkolem hradu bylo střežit starou obchodní stezku, která přes Moravu, Kladsko a Polsko spojovala už od pravěku sever a jih Evropy.

Zřícenina hradu, který postavil Spycimir Melsztynský r. 1331. Ve 14. a 15. stol. sídlo mohutně rozšířeno. R. 1441 hrad dobyt uher. vojsky, poté J. A. Tarnowskim důkladně opraven. R. 1570 hrad dobyt a poškozen. Po r. 1620 časté střídání majitelů. Poté hrad chátral a byl rozebírán na staveb. materiál.

Zřícenina tvrze, postavené během 2. pol. 14. stol. Prvně zmiňována r. 1390. Tvrz postavil některý z Tasovců, Jan nebo jeho syn Tas. R. 1447 koupil tvrz Zikmund z Chlévského, Chlévští zde však nesídlili a tak je r. 1569 při prodeji Magdalenou Chlévskou Janu Martinkovskému z Rozseče zmiňována pustá.

Tel Dan zahrnuje pozůstatky starověkého města Dan. Podle vykopávek bylo město obývané již v pozdním neolitickém období. Odhalena černá čedičová stéla. Tel je typ blízkovýchodní archeologické lokality. V archeologickém prostoru se nacházejí zbytky několika bran.

Zřícenina hradu, prvně zmiň. r. 1270 v majetku župana Michala z rodu Rosd. R. 1348 jej král daroval Vavřinci Tótovi, předkovi rodu z Ujlaku. Přibližně poč. 17. stol. dal Stanislav Thurzo hrad nově opevnit. R. 1710 byl hrad v maj. Mikuláše Berscényiho dobyt císařským vojskem, poté ponechán chátrání.

Zřícenina hradu. Vybud. v l. 1281–98 řádem templářů. Po lidvidaci řádu Filipem Sličným r. 1312 maj. Bertold Pirkner, r. 1349 Přibík ze Šelmberka, r. 1379 páni z Lipé (nový palác a další stav. úpr.), r. 1482 páni z Doubravice. Pustý po pol. 16. stol.

Zřícenina hradu. Prvně zmiň. poč. 15 stol. Zakladatelem Andrzej Tęnczyński nebo jeho otec Nawój. V 70. letech 16. stol. provedena význ. renesanční přestavba (Jan Tenczynski). R. 1639 přešel na Lukáše Opalińského. R. 1656 vypálen Švédy. Opraven v 17 stol. (Lubomirští), po požáru r. 1768 opuštěn.