Výsledky hledání míst

Zřícenina hradu založeného ve 13. století Matějem Salavou z Lípy. Pobořen kolem roku 1447. Po několika letech obnoven, ale v 17. stol. rozbořen a materiál použit na stavbu hospodářských stavení zámku.

Šlapka je záhadné místo udávané na mapě KČT jako zřícenina hradu, ale v literatuře o ní není ani zmínky. Zanikla po roce 1945.

Zřícenina hradu. Založen Janem z Pilicy ve 40. letech 14. století. Jeho dcera Alžběta přinesla hrad věnem Vincentu z Granowa erbu Leliwa. Hrad držen jejich synem Janem z Pilicy a jeho potomky až do roku 1570, kdy byl prodán biskupovi F. Padniewskiemu. Po r. 1610 neobýván. R. 1655 zpustošen Švédy.

Nikdy nedostavěná pec a základy doprovodných staveb na okraji lesa nad osadou Velký Radkov měly sloužit výrobě kosmetických přípravků z pryskyřic jehličnatých stromů. Výstavba asi těsně před I. světovou válkou, která ji zřejmě předčasně zastavila.

Zřícenina hradu. Založení hradu nejasné (falešná listina datována r. 1265). Nejstaršími známými majiteli hradu jsou pánové z Velešína. Beneš z Velešína prodal Sokolčí r. 1387 Oldřichovi z Rožmberka, který hrad, snad později, připojil k Novým Hradům. R. 1541 hrad pustý.

Terénní zbytky zaniklého hradu. První zmínka r. 1379, další zpráva až r. 1461 Jana ze Šontálu, záhy na to hrad zpustl a v roce 1544 se hovoří pouze o pusté vsi Šontálu.

Zříceniny hradu. Založen Hückeswageny před r. 1297, poprvé zmíněn r. 1347. Po dobytí za markraběcích válek r. 1404 obnoven, po dobytí husity asi r. 1428 rozbořen, r. 1467 uváděn jako pustý. Od 30. let 20. stol. hrad intenzivně zkoumán a konzervován.

Terénní zbytky šlechtického hradu postaveného pány ze Soustova na konci 14. století. V jejich majetku až do poč. 16. stol., poté patřil koruně a po r. 1520 Janovickým; r. 1539 již uváděn jako pustý. Zachován příkop a nepatrné zbytky zdiva.

Zřícenina opuštěného vodního mlýna, částečně opravena pionýry, kteří zde mají letní tábory a nedaleké sklepení používají jako sklad potravin.

Románský hrad založil kolem roku 1207 rod von Staatz, který v roce 1250 vymřel. Později babenberská pevnost. V roce 1551 jej získal rod baronů Breunerů von Rabenstein. Opuštěn po třicetileté válce, kdy jej zputošili Švédové.

Jedna z nejzachovalejších kruhových kamenných pevností v Irsku. Postavena asi v době keltské bez použití pojiv. Výška zdí místy až 5 m a šířka až 4 m. Kruh má v průměru 27,4 m. Dochované jsou na severní straně zbytky příkopu přes 8 m širokého a 1,8 m hlubokého.

Hrad byl založen koncem 13. stol. Šternberky. Nevelké jádro na skalním výchozu je obklopeno rozsáhlým předhradím opevněného s využitím několika skalních bloků. Zanikl r. 1423 zřejmě v důsledku tažení husitů. Zachováno je torzo zdi a náznaky opevnění.

Zřícenina hradu. R. 1283 zmiň. Ondřej z Dubé. Kolem r. 1350 zal. kaple sv. Klimenta. Na poč. 15. stol. (maj. Jan Zúla z Ostředka) byl r. 1404 dobyt; poté ve špatném stavu. Dalším maj. Bohuš Kostka z Postupic. R. 1466 dobyt vojsky Jiřího z Poděbrad.

Kamenný goticko-renesanční hrad v nížinné poloze obklopený vodními příkopy vybudoval v polovině 16. století Hans Ulrich von Schaffgotsch. Poničený za třicetileté války, od požáru v roce 1758 pustý. Torzo branské věže a zbytky klenutých sklepů.

Ojedinělé zbytky historické papírny z r. 1750, která zanikla po 2. světové válce, nově odhaleny a zpřístupněny r. 2012 péčí města Aš a místních obyvatel vsi Doubrava (dříve Grün). Od r. 1991 prohlášeny za kulturní památku ČR.