Výsledky hledání míst

Skalní kaple při stezce z Mezné na Růžovou byla vytesána k uctění památky obchodníka s dřívím Johanna Clara, jenž zemřel v roce 1870.

Pozůstatky mlýna na Veseckém potoce na horním konci tzv. Veseckého Plakánku. Dochována ve skále tesaná část lednice a mlýnice, ostatní prvky stavby zanikly. Mlýn vznikl snad v 18. století, zanikl nejpozději po II. světové válce.

Skalní obydlí neznámého stáří bylo vytesáno nejpozději před r. 1850. Koncem 19. stol. zde žily dvě vdovy. V r. 1911 se již do prázdného obydlí nastěhovala početná rodina chudého bezzemka. Po 1. světové válce již zůstalo neobydlené.

Monumentální skalní útvar ve tvaru okna na západní straně hranice NPR Jezerka.

Rozměrný reliéf s námětem Korunování Panny Marie byl vytesaný do pískovcové skály v r. 1701 na objednávku mlynáře Jacoba Güntera. Tvůrce reliéfu, vynikajícího zpracováním i velikostí (2 x 2 m), není znám. Jeden z nejkvalitnějších reliéfů severních Čech, patří mezi národní kulturní památky ČR.

Reliéf Ukřižování je jedním z příkladů projevu barokní lidové zbožnosti. Reliéf zhotoven asi kolem roku 1700. Zdařilý a důležitý doklad lidové barokní kamenické tvorby. Reliéf je v současné době nekompletní. Původní modelace figur značně poškozena. Nemovitá kulturní památka od r. 1965.

Vedle vstupu do Pustých kostelů patrný skalní reliéf Ukřižování Krista. Středem je kříž s Kristem. Kolem kříže jsou vytesány tři postavy. Panna Marie, sv. Máří Magdaléna a snad sv. Jan Evangelista. Na reliéfu silně zapracoval zub času. Ukřižovaný Kristus poměrně dobře k poznání. Postavy pod křížem již dost splývají s terénem.

Na skalách sásánovští králové na reliéfech zachytili vítězství. Nesou prvky římského umění. Některé mozaiky odvezeny do Louvru a některé do Teheránského archeologického muzea. Šest skalních reliéfů v nedaleké soutěsce.

Dva reliéfy vytvořené sochařem Karlem Otáhalem v letech 1947 a 1952 do pískovcové skály zobrazují profily básníka Petra Bezruče a hudebního skladatele Josefa Bohuslava Foerstra.

Jeden z výchozích bodů do PP Maštale, v místě několik pískovcových skalních útvarů. Nejzajímavější je Zámeček se zbytky pískovcové stavby, dále útvar Velké Hradisko a menší Malé Hradisko. Zde měl údajně sídlit bájný vladyka Pech.

Jehla je dvouvrcholový čedičový kopec s úzkým skalnatým hřbetem, strmě spadajícím do údolí. Stezka vede na malé vyhlídkové skalisko se zábradlím zpřístupněné v roce 1879. Z vrcholu je výhled na Českou Kamenici se Zámeckým vrchem, na vzdálenější Kamenický Šenov a zalesněné kopce Lužických hor.

První zprávy o studánce se objevují v pol. 19. stol. Ve skalním výklenku umístěna pískovcová soška Zdislavy z Lemberka. R. 1862 nad pramenem vystavěn gloriet. Leží na břehu Panenského potoka. V 19. stol. studánka a okolí upraveny jako poutní místo. Součást území krajinné památkové zóny Lembersko.

Nejvýše položený hrad na Moravě (709 m.n.m). Vznik skalního hrádku datován do 2. pol. 14. stol., s přesahem do 15. stol.. Jižní pískovcové bradlo nese stopy po ukotvení dřevěné věžovité stavby.

Zcela zaniklý dvůr i se správní šlechtickou budovou mající charakter zámečku či letohrádku. Jeho počátky pravděpodobně sahají do přelomu 16. a 17. století a vznikl snad za Václava Plesa Heřmanského ze Sloupna. Od počátku 18. století patřil dvůr Mitrovským z Nemyšle a patřil jim až do roku 1945.

Zřícenina hradu založeného ve 13. století Matějem Salavou z Lípy. Pobořen kolem roku 1447. Po několika letech obnoven, ale v 17. stol. rozbořen a materiál použit na stavbu hospodářských stavení zámku.