Výsledky hledání míst

Zaniklý hrad. Dle archeol. výzkumu se zde žilo v obd. 2. pol. 13. – 1. pol. 14. stol. Zmiň. v pramenech pouze r. 1517 již jako pustý, kdy byl prodán Jitkou roz. z Landštejna a jejím mužem Jáchymem z Biberštejna Burianovi z Vlčnova.

Romatnická stavba podobná antickému chrámu s šestnácti jónskými sloupy postavená kolem roku 1730. Sloužila pro podávání občerstvení při reprezentačních honech. V roce 1910 se zřítila a dodnes se zachoval jen jeden sloup.

Lovecký zámek, který založili pravděpodobně Kounicové někdy po roce 1736. V roce 1768 Dominik Kounic postoupil zámek Josefu Widmannovi, jehož rodu patřil až do roku 1945, kdy byl zámek jako německý majetek zkonfiskován a přešel do rukou státu. Po privatizaci v roce 2000 v něm byl zřízen hotel, který tam je dodnes.

Zříceniny gotického hradu z přelomu 13. a 14. stol. na strmém kopci nad řekou Poprad. Královský hrad později v zástavě mocných šlechtických rodů chránil celní stanici při řece. V 16. století zpustnul, roku 1657 vypleněn uherskými vojsky.

Zřícenina gotického hradu založeného na přání Přemysla Otakara II. ve 2. pol. 13. stol. Několikrát přestavován. R. 1641 zpustošen Švédy. V r. 1655 pobořen z nařízení císaře Ferdinanda III., od r. 1676 zříceninou.

Rozsáhlá zřícenina významného hradu postaveného koncem 13. století Borešem Hrabišicem. V průběhu 16. století zcela zpustl.

Zřícenina hradu, založeného před r. 1319 Albertem z Rýzmburka. V držení jeho rodu byl do 1. pol. 15. stol. Dalšími majiteli hradu byli Oldřich z Černčic, r. 1544 Bernard Žehušický z Nestajova, Vilém z Talmberka. Po r. 1595 hrad neobýván zpustl. R. 1798 vystavěn altán.

Malé údolí tvořené dvěma potůčky, jež pokračují do řeky Balinky. Na místě mělo být postaveno sanatorium p. Sáblíka. Plán z důvodu okupace v r. 1938 nevyšel a po r. 1945 bylo místo jen upraveno na park odpočinku a relaxace s vzácnými dřevinami a rybníčky, dnes již téměř zaniklé.

Původně Sadová kolonáda spojovala Blanenský pavilon z konce 19. stol. a Sadový pramen. V r. 1996 došlo k demolici Blanenského pavilonu a zachovala se jen část litinové kolonády. Patří k ní pramen Svobody (č.11), Sadový (č.12) a Hadí (č.15).

Tvrz Šafránov byla kamenné stavení, původní renesanční jádro v 17., 18. a 19. st. upraveno a rozšířeno. Část o dvou podlažích se dvěma okenními osami měla střechu valbovou stejné výšky jako střecha mansardová. Stavba ze seznamu kulturních památek vyňata v roce 1985. Ve 20. stol. demolována.

Šáhova mešita, též mešita Imáma Chomejního. Patří mezi nejvýznamnější Islámské stavby v Íránu. Stavba začala v r. 1612. Mešita má čtyři vstupní portály. Mešita překrásně zdobená malovanými kachlíky s květinovým vzorem. Na východní a západní straně dvě náboženské školy, madrasy.

Alsaská zřícenina z 11. stol. patří k nejrozsáhlejším ze tří hradů nad městečkem Ribeauvillé. Od 11. do 16. století v držení pánů z Ribeaupierre. Hrad obléhán v l. 1287 a 1293. R. 1435 vystavena kaple a zasvěcena sv. Ulrichovi z Augsburgu – od toho dnešní název hradu. Zničen během třicetieté války.

Barokní sloup na okraji Slivínka u staré cesty do Mečeříže nechali roku 1699 vztyčit Jiří a Anna Salačovi. Pravděpodobně měl připomínat masakr mečeřížských obyvatel lisovčíky 17. 11. 1620. Opraven počátkem 21. století.

Netradiční turistická rozhledna v podobě dvou do sebe zaklesnutých sedmiček vznikla r. 2015 nad obcí Salaš v sousedství Velehradu. Postavena nákladem soukromého investora v letech 2014-2015. Vyhlídková plošina ve výši 20 m volně přístupná po 112 schodech.

Skalní město se zbytky letohrádku post. v první polovině 19. stol. opatem oseckého kláštera Salesiem Krügerem, který se velice zajímal o krušnohorskou přírodu. Od sedmdesátých let minulého století je využíván horolezci a roku 1986 přírodní památkou.