Výsledky hledání míst

Zřícenina hradu, zal. na přel. 13.–14. stol. R. 1318 dobyt biskupem Konrádem na odbojném Jindřichovi z Lipé; navrácen a Pertoldem z Lipé prodán r. 1355 markr. Janovi. Často zastavován. V moci kališníků za husit. válek. Opuštěn po pol. 16. stol.

Zříceniny nevelkého hrádku z 14. stol. majitele Matyáše z Rabštejna. Po opuštění Bohuslavem Mazancem z Frymburka v 1585 se uvádí jako pustý. Po romantických přestavbách na počátku 19. stol. byl upraven a dostavěn palác se dvěma místnostmi.

Zřícenina hradu, založeného snad Kazimírem Velikým. Prvně zmiň. koncem 14. stol., kdy byl v zástavě Spytka z Melsztyna. Po r. 1441 přešel na Tęczyńské kteří zesílili opevnění. Po r. 1509 časté střídání majitelů. Zač. 17. stol. význ. renesanční přestavba (Zikmund Myszkowski). R. 1655 vypleněn Švédy.

Zřícenina hradu, v písemných pramenech se nevyskytuje a hrad zanikl před dokončením. Z historického hlediska mohl být majitelem Boreš z Oseka (13. stol.). Pozůstatky neobvykle rozlehlého sídla patří k několika „tajemným“ středověkým objektům Moravy.

Hrad vznikl zřejmě v 2. pol. 13. stol. k ochraně hranic. Poprvé je zmiňován r. 1355, kdy jej obsadila vojska českého krále Karla IV., jelikož byl základnou lupičů. Loupežníkům sloužil ještě několikrát, proto byl také r. 1497 vratislavským vojskem pobořen a již nebyl obnoven.

Zřícenina větrného mlýna holandského typu. Kdy byl postaven a kým není jasné. Mlýn sloužil svému účelu až do roku 1848.

Čtvercová tvrz z pískovcových kvádrů postavená v pol. 15. stol. rodem Zedlitzů, v r. 1500 prodaná městu Lwówek Śląski, opuštěna v pol. 18. stol. Zbytky příkopů a obvodových hradeb, na vnitřní omítce dochovaný otisk roubené komory.

Zřícenina hradu, vyst. Janem z Donína v l. 1342–1347. R. 1414 násilně převzat Janem z Vartemberka. Hrál důležitou roli ve válkách s lužickým Šestiměstím (jeho posádkou obsazen 1424–1430). Poničen snad r. 1431 husity; r. 1453 zmiň. jako pustý.

Nejpravděpodobněji lze pozůstatky tvrze ztotožnit se stavbou z druhé čtvrtiny 16. století, kterou si postavil nižní šlechtic Hans Reusnerr. Poničena byla až po roce 1945, zachovány jsou zdi přízemí, opevnění i hospodářské zázemí zaniklo.

Zřícenina hradu. Dle arch. nálezů z 13. stol., kdy byl pravd. markvartickým sídlem. Hrad je nesporně zmiň. až od konce 14. stol., maj. Jan z Vartemberka a Ralska. Necitlivá obnova v 1. pol. 20. stol. je příčinou nejasností ohledně historie hradu.

Středověký vodní mlýn na Ratibořském potoku nechali pravděpodobně vystavět majitelé gotické tvrze v Ratiboři. Mlýn je poprvé uváděn r. 1617. V polovině 19. století byl mlýn radikálně přestavěn. Na počátku 50. let 20. stol. sloužil jako hájovna. Někdy kolem roku 1955 byl opuštěn a změnil se na ruiny.

Hrad rodu Lengenbacherů z 12. stol. Po vymření rodu připadl r. 1235 rakouskému vévodovi. V l. 1309-1364 vdovský majetek královny Anežky Habsburské. V l. 1410-1479 byl zastavován. Od r. 1501 majetek různých šlechtických rodů. Obýván do 18. stol. V předhradí stojí kostel svatého Jana Křtitele.

Skromné zbytky hradu založeného koncem 13. století, od roku 1398 již zřejmě pustý proto také často nazýván jako Pustý, nebo také Zapomenutý zámek.

Rychle chátrající zříceniny hradu ze 13.století, na výrazné skalnaté ostrožně nad Revištským Podzámčím, definitivně opuštěn koncem 18.století.

Zřícenina hradu, zahájení stavby v letech 1260 - 1270. Stavebníkem říčanského hradu byl Ondřej ze Všechrom, jeho politické postavení vyžadovalo reprezentativní sídlo.