Výsledky hledání míst

Židovský hřbitov v Poběžovicích založen zřejmě koncem 16. stol., dnešní podobu získal po úpravách r. 1929. Za 2. svět. války zdevastován nacisty, následně dále chátral a přišel o většinu náhrobků. Teprve od r. 2006 postupně opravován. Zachováno kolem 50 náhrobků, z nichž nejstarší je z r. 1634.

Nynější židovský hřbitov v Přelouči založen r. 1887 na okraji městského hřbitova. Nahradil starý hřbitov z r. 1681, zlikvidovaný r. 1874 . Při okrajích obdélného prostoru se dochovalo asi 20 náhrobků z let 1890-1922 a hromadný hrob 9 obětí pochodu smrti z vyhlazovacího tábora Osvětim v lednu 1945.

Židovský hřbitov ve Veselici byl založen asi v polovině 18. stol. Leží na okraji lesa přibližně 0,5 km za obcí a je poměrně zachovalý. Kolem 250 náhrobků nese převážně české nápisy. Kromě hřbitova se dochoval také hrobnický dům.

Židovský hřbitov východně od města Plesná založen r. 1822, poničen za 2. světové války, v r. 2000 částečně opraven. Přístupný ze vsi Lomnička po naučné stezce (1 km).

Židovský hřbitov založený zřejmě v druhé pol. 17. stol. Od 90. let 20. stol. postupně rekonstruován. Zachováno kolem 200 náhrobků, nejstarší čitelný z r. 1762.

Zrekonstruovaný židovský hřbitov založený v 17. století na kraji Starého Města pod Landštejnem. Přístupný je kdykoliv, kromě židovských svátků. Během druhé světové války poničen německými vojáky, po roce 1989 zrekonstruován.

Památkou na zaniklou židovskou obec v Oseku u Strakonic je malý hřbitov, ukrytý v lese mezi Osekem a Radomyšlí. Kamenná zeď ohraničuje areál o rozloze 413 metrů čtverečných, jemuž dominuje v severní části mohutná lípa. Na hřbitově jsou pochováni prarodiče Franze Kafky z otcovy strany.

Hřbitov byl založen nejpozději v 16. stol. Nejstarší čitelný náhrobek je datován 1613. Na ploše 8189 m2 se dochovalo 406 náhrobků. Poslední pohřeb proběhl v r. 1937. Na počátku 21. století prošel rekonstrukcí a probíhá na něm průběžná údržba.

Židovský hřbitov doložen v 1. třetině 17. stol., nejstarší dochovaný náhrobek je z r. 1649. Dochováno je 228 náhrobků, většina z nich je barokních a klasicistních. Pohřby se zde konaly do r.1940. Márnice opravena na počátku 21. stol.

Hřbitov kdysi významné židovské obce byl zřízen severně od města zřejmě počátkem 17. stol. (před 1617), z jehož konce pocházejí nejstarší dochované náhrobky. Používán do násilného zániku komunity, po něm zbaven většiny novodobých náhrobků. V 90. letech 20. stol. opravena obřadní síň a ohradní zeď.

Hřbitov z roku 1680. Zachovalo se na něm cca 300 náhrobků barokního a klasicistního typu, nejstarší je z roku 1796. V části hřbitova jsou starší hroby překryty mladšími a náhrobky jsou zasazeny do ohradní zdi. Poslední pohřeb roku 1969. V obřadní síni expozice o dějinách Židů v Pacově a okolí.

Hřbitov založen v 17. století., nejstarší náhrobky z konce 17. století. Poslední pohřeb roku 1940. V opravené márnici je expozice věnovaná dějinám Židů v okolí Černovic. Přístupová cesta je lemována kameny netradičního památníku, každý kámen stručně popisuje osudu jednoho z černovických Židů.

Hřbitov byl údajně založen, stejně jako janovická synagoga, v roce 1723. Je ale pravděpodobně starší, nejstarší čitelný náhrobek pochází z roku 1705. Na ploše 1515 m2 se dochovalo okolo 260 náhrobků, z období baroka, klasicizmu i moderních. Hřbitov je volně přístupný, ohradní zeď je opravena.

Židovský hřbitov byl založen v letech 1878–1879. Součástí areálu bývala i obřadní síň a byt hrobníka, tyto budovy však zanikly. Za 2. sv. války byl hřbitov zdemolován nacisty, v 90. letech 20. století prošel rekonstrukcí. Do dnešních dob se zachovalo celkem 86 náhrobků z období 1880–1934.

Židovský hřbitov byl založen r. 1794. Po postupném přesídlení většiny markvareckých židovských obyvatel byla zdejší náboženská obec r. 1888 zrušena. Většina náhrobků pochází z 1. pol. 19. stol., součástí hřbitova je kamenná obřadní budova. Hřbitov patří od r. 1958 mezi chráněné kulturní památky ČR.