Turistické cíle v okolí obce Markvarec
Markvarec
Nalezeno celkem 121 záznamů, 1 / 11 stran, vyhledáno za 0.02 sec
Bílkov 477.0 m. n.m.
hrad, nepatrné zbytky zdí, volně přístupno, Jihočeský kraj, Bílkov
Hrad na nejnižší části ostrohu nad Vápovkou vznikl zřejmě kolem poloviny 13. století jako rodové sídlo Ranožírovců. Vyvrácen byl vojskem Hynce Ptáčka z Pirkštejna roku 1444, zachovaly se zbytky zdí, ukryté mezi domky, které na místě hradu stojí dnes.
Borek
tvrz, terénní náznaky, nepřístupno, Jihočeský kraj, Borek
Nepatrné stopy zaniklé tvrze - hrádku v obci Borek, po níž se jako první psal už v roce 1356 jistý Pešek. Při prodeji panství Krajířům z Krajku v roce 1459 se tvrz už neuvádí. Zanikla tudíž v průběhu husitských válek. Její zdi i se základy existovaly ještě v roce 1828, kdy byly úplně rozebrány.
boží muka
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Jihočeský kraj, Kunžak
Dvojice kamenných božích muk, přenesených ke kostelu z míst, kde jim hrozilo zničení při plánovaných stavbách. Boží muka z druhé poloviny 18. století (dle datace na podstavci z roku 1770) byla přestěhována v roce 1980 a druhá, z první poloviny 18. století, v roce 1981. Oboje jsou památkově chráněná.
boží muka
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Jihočeský kraj, Český Rudolec
Neobvykle nízká, řemeslně kvalitně zpracovaná, žulová barokní boží muka vznikla podle datace na podstavci v roce 1732. Podstavec a dřík mají téměř stejnou výšku, kaplička je ozdobena kovaným křížem. Boží muka představují sloup, u kterého byl před svým ukřižováním připoután a bičován Ježíš Kristus.
boží muka 514.0 m. n.m.
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Vysočina
Pozdně gotická sloupová boží muka s vrcholovou kaplicí stojí od roku 1480 u křižovatky na jižním konci hráze telčského Ulického rybníka. Jeden z nejstarších dochovaných představitelů místně rozšířených drobných sakrálních památek 15.–19. století.
Budkov
tvrz, zachovalý, nepřístupno, Jihočeský kraj, Střížovice
Dochovaná budova bývalé tvrze zřejmě postavené v průběhu 15. století. V 2. polovině 17. století opuštěná, později přestavěna nejdříve na sýpku a pak na obytný dům. Jednopatrové stavení se střílnami v patře.
Černíč 461.0 m. n.m.
mlýn - vodní, zachovalý, nepřístupno, Vysočina
Opevněný mlýn ze 16.st. byl vystavěný na základech středověké vodní tvrze, z níž se dochovala mohutná věž. Dík častým přestavbám má stavba znaky mnoha slohů.
Česká Olešná
zámek - původní tvrz, zachovalý, příležitostně, Jihočeský kraj, Česká Olešná
Původně pozdně středověká tvrz, přestavěná v pol. 17. století či nejpozději ve 2. pol. 18. stol. v barokní zámek, po r. 1810 přestavěn klasicistně, na břehu Zámeckého rybníku na okraji nejzápadnější moravské obce. Dvojkřídlá patrová budova s nárožní věžicí a mansardovou střechou. Soukromý majetek.
Český Rudolec
zámek, zachovalý, nepřístupno, Jihočeský kraj, Český Rudolec
Zámek v novogotickém stylu. Původní renesanční, barokně upravený zámek byl zničen požárem. Nynější dvouposchoďový zámek, stojící na jeho místě, nechal v 60. letech 19. století postavit Angel, rytíř Picchioni podle vlastního návrhu.
Cizkrajov
tvrz, terénní náznaky, volně přístupno, Jihočeský kraj, Cizkrajov
Zaniklá tvrz. R. 1301 se zmiňuje Hartleb z Cizkrajova, jeho potomkem Benešem prodána r. 1358 Oldřichovi ze Želetavy. R. 1371 majitelem Jimrman z Jakubova, r. 1387 postoupena Konrádu Krajířovi z Krajku. Kolem r. 1440 tvrz poškozena, snad husity, a patrně nebyla opravována. R. 1487 se již nezmiňuje.
Cizkrajov
zámek, přestavěno, příležitostně, Jihočeský kraj, Cizkrajov
Zámek nechal jako své šlechtické sídlo vybudovat kolem roku 1834 Johan Max Flick s manželkou Eleonorou, kteří v Cizkrajově rozvíjeli svoji podnikatelskou činnost. Ve 2. polovině 19. století se na zámku střídali různí majitelé, přičemž tím posledním byla rodina Pollů z Vídně. Té byl zámek v r. 1945 konfiskován.
Dačice 464.0 m. n.m.
tvrz - sakrální památky, zachovalý, volně přístupno, Jihočeský kraj, Dačice
Nejstarší panské sídlo v Dačicích vzniklo po vyvrácení hradu Bílkova (viz heslo) a rozdělení krajířovských držav koncem 15. století. Původnímu účelu sloužila do dokončení starého zámku (1579), poté součást hospodářského dvora.
