Výsledky hledání míst

Doba založení hradu není známa. Poprvé připomínán v souvislosti se Závišem z Potštátu roku 1318. Na přelomu 13. a 14. stol. byl pravděpodobně centerm kolonizace okolí. Nejspíše zanikl v souvislosti s obsazením Potštátu markrabětem Prokopem r. 1394.

Gotický kostol sv. Mikuláša, ktorý kedysi tvoril jadro mestského hradu v Pukanci doplnený o renesančné protiturecké opevnenie zo 16. storočia. Z mestského hradu sa do dnešných čias zachoval len kostol, bašta hradu bola zbúraná v roku 1860. Renesančné opevnenie bolo rekonštruované v 70-tych rokoch 20. storočia.

Hrad dali postavit asi r. 1260 Jaroš ze Slivna a purkrabí Pražského hradu Poděhús. Byl to nevýznamný hrad, který býval často darován a zastavován. Ze zbytků zříceniny dnes už zbývá jen nepatrný kousek, který tvoří část značně pobořené zdi.

Zříceniny hradu, stojícího na místě osídleném od doby bronzové (bohaté nálezy). Hrad byl postaven ve 12. stol. jako sídlo královských županů Zvolenského komitátu. Poč. 13. stol. byl hrad opevněn. Na přelomu 13. - 14. stol. proběhla gotická staveb. etapa. V 16. stol. byla postavena věž Vartovka.

Dnes již zbytky předsunutého opevnění hradu Kašperk. Postaven byl zřejmě Švamberky v 1. pol. 15. st. Sloužil jako zajištění vyvýšeniny před hradem. Původně se jednalo o dvoupodlažní stavbu s pětibokou věží.

Zřícenina rozsáhlého hradu ze 13. stol. v raně gotickém slohu. Vlastnil ho Filip mladší z Pernštejna, poté markrabě Jan. Z majetku Lomnických přešel na Jana z Pernštejna. V 2. pol. 15. stol. rozbořen za česko-uherských válek.

Dochovaná zeď hradu dvoupalácové dispozice. Hrad postavili páni z Janovic. Prvně byl zmíněn r. 1358, majiteli byli markrabě Jan Jindřich, v 15. st. loupeživý rytíř Hynek Jevišovský, za husitských válek Pernštejnové. R. 1476 uveden jako rozbořený.

Zřícenina hradu, zal. na přel. 13.–14. stol. R. 1318 dobyt biskupem Konrádem na odbojném Jindřichovi z Lipé; navrácen a Pertoldem z Lipé prodán r. 1355 markr. Janovi. Často zastavován. V moci kališníků za husit. válek. Opuštěn po pol. 16. stol.

Zříceniny nevelkého hrádku z 14. stol. majitele Matyáše z Rabštejna. Po opuštění Bohuslavem Mazancem z Frymburka v 1585 se uvádí jako pustý. Po romantických přestavbách na počátku 19. stol. byl upraven a dostavěn palác se dvěma místnostmi.

Zřícenina hradu, založeného snad Kazimírem Velikým. Prvně zmiň. koncem 14. stol., kdy byl v zástavě Spytka z Melsztyna. Po r. 1441 přešel na Tęczyńské kteří zesílili opevnění. Po r. 1509 časté střídání majitelů. Zač. 17. stol. význ. renesanční přestavba (Zikmund Myszkowski). R. 1655 vypleněn Švédy.

Zřícenina hradu, v pís. pramenech se nevyskytuje a hrad zanikl před dokončením. Z historického hlediska mohl být majitelem Boreš z Oseka (13. stol.). Pozůstatky neobvykle rozlehlého sídla patří k několika „tajemným“ středověkým objektům Moravy.

Hrad vznikl zřejmě v 2. pol. 13. stol. k ochraně hranic. Poprvé je zmiňován r. 1355, kdy jej obsadila vojska českého krále Karla IV., jelikož byl základnou lupičů. Loupežníkům sloužil ještě několikrát, proto byl také r. 1497 vratislavským vojskem pobořen a již nebyl obnoven.

Zřícenina větrného mlýna holandského typu. Kdy byl postaven a kým není jasné. Mlýn sloužil svému účelu až do roku 1848.

Čtvercová tvrz z pískovcových kvádrů postavená v pol. 15. stol. rodem Zedlitzů, v r. 1500 prodaná městu Lwówek Śląski, opuštěna v pol. 18. stol. Zbytky příkopů a obvodových hradeb, na vnitřní omítce dochovaný otisk roubené komory.

Zřícenina hradu, vyst. Janem z Donína v l. 1342–1347. R. 1414 násilně převzat Janem z Vartemberka. Hrál důležitou roli ve válkách s lužickým Šestiměstím (jeho posádkou obsazen 1424–1430). Poničen snad r. 1431 husity; r. 1453 zmiň. jako pustý.