Výsledky hledání míst

Kamenný pranýř, stojící na rohu Staré radnice na Masarykově náměstí, pochází z roku 1659. Vytvořil jej italský kameník Carlo Serena. Roku 1719 byl pranýř opraven (letopočet na pravé straně). Od roku 1958 patří mezi chráněné kulturní památky ČR.

Kamenný pranýř z roku 1630. Původně stával na náměstí jižně od kostela. Kolem roku 1800 byl přenesen za dnešní místo na východním úpatí Šibeničního vrchu a upraven na boží muka.

Kamenný pranýř, který sloužil městskému hrdelnímu právu v 15.–18. století. Hrdelní soud byl v Rosicích zrušen r. 1752, poté byl pranýř odstraněn a jeho trosky byly uschovány v městském dvoře. Na současném místě je od r. 1959.

Pranýř z roku 1752. Barokní hranolový pískovcový kámen. V horní části vyvrtány dva otvory a pod nimi vyryt nečitelný nápis. Výška nad zemí cca 76 cm. Ojedinělá památka svého druhu. Památkově chráněn od r. 1967.

R. 1609 za Streinů ze Schwarzenawy byl na náměstí postaven raně barokní pranýř, jenž je dokladem raně novověkého místního zvykového práva. Oprava pranýře proběhla v r. 1996.

Kamenný pranýř ze druhé poloviny 17. století sloužil jako nástroj uplatňování městského a trestního práva. V našich zemích se používaly pranýře od středověku do poloviny 19. století. Je vysoký cca 5 metrů, jeho dominantní částí je kamenný čtyřboký pilíř. Pranýř je památkově chráněný od roku 1958.

Pranýře byly místem veřejné hanby, ponížení a utrpení. Sučanský pranýř je okrouhlý kamenný sloup s kováním pocházející z roku 1830, tedy z doby, kdy již postupně přestávaly být ve většině střední Evropy civilní veřejné pranýře používány.

Křenovský pranýř z roku 1732. Ojediněle dochovaný vrcholně barokní pranýř. Mohutný sloup na veřejném prostranství. R. 1961 poškozen bleskem. R. 2011 restaurace pranýře. Doklad dobového obecního práva v 18. stol. Zapsán do státního seznamu kulturních památek r. 1964.

Výjimečně zachovalý žulový pranýř, součást tehdejšího právního systému, byl postaven roku 1656 a rekonstruovaný v roce 1739. Stojí na čtyřech kamenných stupních, hranolový sokl vrcholí obeliskem prolomeným nikou a ukončený je koulí s plechovou korouhvičkou. Pranýř je památkově chráněn od roku 1963.

Kamenný pranýř z roku 1592 vyrobený z místní žuly. I přes pozdní dobu svého vzniku dodržuje tradiční pozdně gotickou formu, obvyklou na obdobných zařízeních v okolí (např. Vyšší Brod, Hořice). Umístěn v těžišti svažitého přídolského náměstí.

Jeden z nejstarších dochovaných pranýřů v Česku. Pochází ze 16. stol. Písemné zprávy o něm chybějí. Město mělo hrdelní právo od roku 1356. Osmiboký, pískovec, výška 1,43 m. Na seznamu kulturních památek od r. 1958. Součást městské památkové zóny.

Pranýř z roku 2022, vztyčen při oslavách 800 let města Hlucholazy. Původní pranýř sloužil městu asi od r. 1599.

Vysoký kamenný pozdně gotický pranýř z roku 1549 sloužil pro vykonávání práva v Hořicích a sousedních vsích v majetku vyšebrodského kláštera. Na jeho podstavci jsou umístěny dvě kamenné mísy, které sloužily pro odměřování desátku poddaných.

Prášilské jezero patří mezi pět ledovcových jezer ležících v hlubokých lesích na české straně Šumavy. Leží v nadmořské výšce 1080 m a má rozlohu 3,7 ha při maximální hloubce 15 m. Je celoročně přístupné z Prášil po červené značce pro pěší, cyklisty, příp. lyžaře.

Prašivka je tabulové návrší turonského původu, které je součástí Východolabské tabule. Pro odbornou veřejnost je známé díky tomu, že zde bylo potvrzeno mladohalštatské i středověké osídlení a usuzuje se, že se mohlo jednat o hradiště nebo jinak opevněné místo, jehož val se však nedochoval a jediným důkazem tak zbývá objevený žlab pro palisádu.