Výsledky hledání míst

Zřícenina hradu Václava IV. z l. 1411–12. Krátce jeho smrti r. 1421 hrad dobyt a vypálen husity. V 19. st. poškozen lomem, r. 1881 stržen majitelem panství. Dochovány zdi paláce, bran, příkop a terénní zbytky budov a husitského obléhacího tábora.

Zřícenina hradu. Postaven snad ve 14. stol. některým z drobných manů třebíčského kláštera zřejmě na ochranu východních vsí kláštera. Byl patrně zničen za česko-uherských válek v druhé pol. 15. stol. R. 1556 již zmiňován jako pustý.

Zřícenina hradu. Postaven v letech 1450-1465 Kostky z Postupic. Aktivním životem překonal většinu soudobých hradů, byl centrem panství až do vypálení Švédy r. 1645 a obyvatelný ještě r. 1750. Poté majiteli Harbuval-Chamaré rozebrán při stavbě nového sídla.

Zřícenina hradu. Založen poč. 14. stol. Rozšířen markrabětem Janem Jindřichem v l. 1360-1375 o mohutné opevnění. R. 1374 purkrabím Václav z Mladějova. Od poč. 15. stol. opakovaně zastavován, poslední majitel Jiří Tunkl z Brníčka. Dobyt a pobořen r. 1471 Matyášem Korvínem.

Nový židovský hřbitov byl založen roku 1897, když přestal starý hřbitov vyhovovat. Do dnešní doby se za poničenou ohradní zdí zachovalo několik náhrobních kamenů z let 1900 až 1915. U silnice jsou také ruiny dvou hrobnických domků se zbytky maurských oken, areál bohužel hyzdí skládka odpadu.

Hrad vznikl zřejmě na přelomu 13.-14. stol. k ochraně hranic. V r. 1392 hrad a celé svídnicko-javorské knížectví připadlo Koruně České. Později patřil s krátkými přestávkami Četrycům. Byl několikrát neúspěšně obléhán. Vyhořel po zásahu bleskem r. 1581.

Zříceniny rozsáhlého královského hradu přestavěného na zámek. Založen snad králem Kazimírem ve 14. století, mnohokrát zpustošen požáry či povodní a znovu opraven, definitivní zánik roku 1945 při explozi německého muničního skladu.

Klasicistní obecní kaple o rozměrech 3,25 x 3,4 m. Postavena kolem roku 1800, poprvé zachycena na mapě stabilního katastru z r. 1839. Po odsunu původního německého obyvatelstva po roce 1945 zchátrala. V současné době zbylo jen poškozené obvodové zdivo, uvnitř s propadlým stropem a střechou.

Zříceniny got. hradu na protáhlém vrcholovém hřebeni (704 m). Založen kolem r. 1365 Bočkem z Kunštátu. Patrně nebyl nikdy dokončen a v průběhu husitských válek byl opuštěn. Zachováno torzo hradby a válcové věže.

Zřiceniny výstavného hradu Gerharta ze Zbraslavi (Obřan). Postaven po r. 1370, r. 1312 zabaven Smilovi z Obřan a r. 1315/16 dobyt a rozbořen brněnskou hotovostí. Zřícenina objevena r. 1957 a ztotožněna s hradem pánů z Obřan až kol. r. 1970.

Nejvýše položené keltské (či snad předkeltské) oppidum na českém území sloužilo v posledních několika stoletích před změnou letopočtu jako útočiště či ochrana zlatonosných nalezišť v údolí Otavy.

Malé zastřešené antické divadlo Odeion vzniklo zřejmě v 2. stol. n. l. na místě starší stavby. Ruiny objevil Italský archeolog L. Laurenzi v r. 1929. První fáze obnovy provedená italskou archeologickou expedicí začala téhož roku. V letech 1994-1999 byly provedeny nové restaurátorské práce.

Zřícenina hradu z přel. 14.–15. stol. R. 1405 majitelem Ješík z Popovce, poté Petr Zmrzlík ze Svojšína. Za husit. válek Hynek Krušina z Lichtemburka, poté Hertvík z Rušínova. Od r. 1455 Trčkové z Lípy, kteří ho výrazně přestavěli. R. 1499 opuštěn.

Vývoj hradištních valů po nedobytnou pevnost-citadelu-je dlouhý přes 1000 let. Na konci 19. st. byla Olomouc nedobytným městem. Před 1. sv. válkou byl systém rozebrán. Dochovány jsou části románského opevnění, středověkých hradeb, barokní pevnosti.

Zřícenina hradu z roku 1426 na vrcholu stejnojmenného zalesněného kopce nad vsí Děkovka. Hrad plnil svou funkci do poloviny 16. století, od roku 1554 již bývá zmiňován jako pustý. Působivý výhled na okolní kopce Českého Středohoří.