Výsledky hledání míst

Zřícenina hradu a zámek byly obdivovány zejména v období obrození. Jedním z obdivovatelů byl i Karel Hynek Mácha. Pamětní deska, připomínající návštěvu tohoto romantického básníka, byla odhalena v prosinci roku 2010. Pomník stojí v místech přestavěné hradní bašty.

Pamětní deska padlým vojákům Rudé armády nedaleko Soběšic. Byli pohřbeni na tomto místě, později exhumováni a nyní odpočívají u pomníku padlých v Brně-Řečkovicích.

Kamenná stéla zakončená v horní části obloukem je zdobena reliéfem kříže, pod kterým je dnes téměř nečitelný sedmiřádkový nápis. Kámen připomíná tragickou smrt Pavla Kapouna, syna sedláka Václava Kapouna z Třeště, 11. června 1815 pod převráceným vozem. Pamětní kámen je památkově chráněný od r. 1958.

Pamětní dvouramenný kříž připomíná zabití pana Kryštofa Krause z Grotky a na svobodném dvoře v Dolních Dunajovicích Turky a Tatary dne 5. září 1663. Od roku 1958 je zapsán v seznamu kulturních památek.

Žulová stéla s oboustranným plastickým reliéfem kříže vyrůstajícího z Golgoty neznámého stáří a příčiny vzniku. Na čelní straně jsou znázorněny zbraně - meč a kuše. Na zadní straně stély jsou rytiny méně zřetelné – vpravo je šipka a vlevo štít s mečem. Kámen je památkově chráněný od roku 1958.

Žulová deska z roku 1650 připomíná nehodu, při které pod převráceným vozem zahynul obchodník se solí Martin Cejnar. Na desce je reliéfní kříž s mírně se rozšiřující patkou a rameny. Nalevo od kříže je reliéf kola, vpravo reliéf stočených opratí. Pod rameny kříže je letopočet 1650 a jméno oběti.

Křížový kámen, údajně středověký, dle nezřetelného letopočtu z r. 1335. Objeven byl r. 1907. Kámen má rozměry 80x43x14 cm, jedná se pravděpodobně o fragment, jehož horní část byla odlomena. Je na něm reliéf kříže ve tvaru T a rytiny ženské a mužská postavy. Ke kameni se vztahují tři různé legendy.

Pamětní kámen pro český národ z roku 1805 pod Zelenou horou.

Kámen připomínající spor, potyčku a vzájemné zabití dvou sedláků v roce 1571.

Pamětní kámen v lese na západ od Železné Rudy označuje místo, kde proslulého malíře a zejména ilustrátora Adolfa Kašpara (1877-1934) na výletě k Čertovu jezeru postihl 29. června 1934 nenadálý záchvat mozkové mrtvice a předčasná smrt .

Pamětní kámen J.W. Goetha byl na návsi odhalen ke stému výročí úmrtí velkého básníka dne 17. července 1932. Po odsunu německého obyvatelstva přestal být udržován a ukradena byla také básníkova busta.

Monolitický žulový kříž latinského typu, středověkého původu je asi 1 m vysoký, hrubě opracovaný. Nejsou na něm žádné symboly ani nápisy. Pověsti, které se k němu váží, se vztahují do doby třicetileté války. Památkově chráněný od r. 1958, na současné místo přenesen při stavebních úpravách r. 1988.

Pamětní kříž po levé straně východní brány - vstupu do areálu hřbitova s kostelem Nanebevzetí Panny Marie. Datován do roku 1832. Památkově chráněný.

Na složeném pilířovém podstavci nízký masivní litinový kříž s korpusem Ježíše Krista. Postaven v padesátých létech 19. století. Příklad drobné sakrální památky z poloviny 19. století. Památkově chráněný.

Vysoký pamětní kříž na prostranství před zahradou fary, u cesty vedoucí kolem ní ke kostelu sv. Petra a Pavla. Na kamenném čtvercovém soklu, na němž je umístěn kamenný profilovaný podstavec s vysokým železným křížem s korpusem Ježíše Krista a soškou Panny Marie u jeho paty. Datován do roku 1853.