Výsledky hledání míst

Velká mešita postavena roku 1179. Některé části mešity byly v průběhu let zbořeny a přestavěny. Mešita je jednoduchá monumentální stavba s prostorným čtvercovým interiérem. Interiér osvětluje dvacet šest oken. Mešita má velké čtvercové nádvoří.

Právováreční měšťané zřídili svůj pivovar roku 1641 z původní radnice. Prošel řadou přestaveb, pivo se zde vařilo do roku 1946. Dnes restaurace a sídlo několika firem.

Městečko plnilo funkci podhradí Staré Dubé, vzniklo zřejmě v 2. pol. 13. stol. Mělo dvě brány, část jedné se zachovala. Hradní komplex je v českých zemích výjimečný. Zaniklo asi spolu s hradem po r. 1446, kdy byl hrad obležen vojsky Jiřího z Poděbrad. Z této doby se dochovala i obléhací stanoviště.

Opevněné městské osídlení z počátku 13.stol., zaniklé počátkem 14.stol.. Založeno pravděpodobně Albertem z Lešan, jako centrum panství. Objeveno v roce 1975 arch. J.Šrotem, archeologicky zkoumáno. Místo mělo asi souvislost se sousedním Ježovým hradem a těžbou železné rudy v okolí.

Nový zámek ve Městě Albrechtice nechali postavit v první pol. 19. stol. opavští podnikatelé Vincent Tlach a Vincent Keil poté co rozhodli, že rekonstrukce starého zámku by byla drahá. Při zámku zřídili park a poblíž i rodinou hrobku.

Původní dům ostrostřelců z r. 1823. Do roku 1918 nesla střelnice jméno arcivévody Františka Josefa. Od roku 1898 budova využívána jako městská knihovna.

Jedna z nejmenších MPR v ČR byla vyhlášena zejména na ochranu souboru gotických štítových domů, doplněných pozůstatky městského feudálního sídla, barokním kostelem a domy z 18.–19. století. V ochranném pásmu řada památek maloměstské architektury.

Historická budova spořitelny postavena v letech1 904-1906 na základě projektu Franze Blasche ve slohu vegetabilní secese s barokizujícími detaily. Stavba urbanisticky splývá s budovou zdejší radnice.

Městské divadlo ve Žďáru n. Sázavou vzniklo v letech 1900-1901, v sedmdesátých letech byla secesní budova radikálně přestavěna v normalizačním duchu.

Z velké části zachované středověké kamenné hradby starého města hlavního města Azerbajdžánu Baku, zapsaného v UNESCO. Vystavěny v l. 1138-39 za šáha Shirvanshaha Manuchohra III. Hradba vysoká 8- 2, o síle 3,5 m, je doplněna o cimbuří, množství bašt a dvě hlavní brány.

Zachovalý systém kamenných hradeb vystavěných na kruhovém půdoryse s 11 vystupujícími pravidelnými bastiony a trojicí zachovalých městských bran. Vystavěny po r. 1567 Benátčany jako náhrada za zastaralé středověké hradby. Na poč. 17. století opraveny Osmany, poté chátraly.

Hradby katalánské metropole Barcelony. Nejstarší a nejzachovalejší část pochází z římského města Barcino, opevněného vysokou hradbou s hranolovými věžemi. Středověké opevnění zahrnovalo i 3 současné hlavní čtvrtě Barri Gótic, La Ribera a El Raval. Zachováno torzálně především opevnění římské.

Městské hradby se prvně zmiňují r. 1275. R. 1389 byly zesíleny na zákl. finanční podpory biskupa Mikuláše z Rýzmburka. Po r. 1570 rozšířeny na severozáp. straně. Součástí hradeb byly dvě věže a tři brány - Horní, Dolní a Jižní brána. Opevnění zbořeno před r. 1836, zachovaly se jen jeho framenty.

Torzo městských hradeb z 16. stol., původně jako ochrana před tureckým vpádem. Dochovaná půlkruhová bašta a malá část hradeb ve východní části města.

Zbytky městských hradeb najdeme hned při příjezdu do města za Nymphaem. Velmi dobře zachovalé městské hradby umožňuje shlédnout impozantní, avšak dnes značně poničená hlavní brána. Městské hradby s nekropolí a skalními hrobkami a zbytky obydlí zdejších movitějších občanů.