Výsledky hledání míst

Objekt patrného tvrziště v JZ jihozápadním cípu obce Studenec. Na větší plošině by drobné nerovnosti mohly být pozůstatkem staveb, na menší plošině se nedochovaly žádné stopy po stojících budovách. O tvrzi nejsou žádné písemné záznamy a je uváděná až v použité literatuře.

Skalní útvar (802 m. n. m.) vzniklý mrazovým zvětráváním ortorul ve starších čtvrtohorách. Je tvořen dvěma na sebe navazujícími skalními hřebeny s délkou 44 a 35 m, výškou do 12 m. Na temeni útvary podobné skalnímu hřibu. Chráněná přírodní památka.

Zbytky hradeb a příkopu hradu jehož zakladatelem je uváděn Drslav, prefekt plzeňský. Hrad vznikl koncem 12. stol. a počátkem 15. stol. byl již opuštěn. Původní hrad nebyl nejspíše kamenný, protože zbytky zdiva jsou mladšího původu.

Funkční litinová kašna kruhového půdorysu vyrobena blanenskými železárnami ve 2. pol. 19. stol. Vnější vypouklé hladké stěny zdobí čtveřice maskaronů ve vavřínovém dekoru. Přívod vody krátkou prohnutou trubkou. Další trubka slouží k odvodu vody.

Zámek byl postaven v 18. stol. louckým klášterem a užíván jako letní sídlo. Po zrušení řádu se v r. 1789 stal součástí panství rodu Walisů. Na začátku 19. stol. byla budova zásadně upravena a dnes zde sídlí šlechtitelský a semenářský podnik.

Kamenná litopunkturní stéla pražského jemněhmotného energetického systému, materiálem je slivenecký mramor. Stéla postavena v červenci 2004 dle návrhu slovinského sochaře Marka Pogačnika (1944).

Jednodílné výšinné opevněné hradiště z pozdní doby halštatské a raného středověku. První hradiště vyrostlo v 6. století před Kristem, konečnou podobu mu dali nejspíše Slované v 9., možná i v 8. století našeho letopočtu. Terénní náznaky (systém valů). Volně přístupné. Cesta k hradišti neznačena.

Zcela zaniklá tvrz poprvé zmiňována v roce 1373, kdy na ní sídlili příslušníci rodu Milotů. Poslední zmínka je z roku 1493, kdy Václav z Kbelova zapsal ves i s tvrzí Hynkovi z Bačkovic. Dnes je celé tvrziště zastavěno vesnickými usedlostmi a domky.

Brána bývala součástí městského opevnění. V l. 1644–1645 byla zcela zničena, brzy poté byla znovu postavena. Podruhé byla zbořena z důvodu rozšiřování městských prostor r. 1882, kdy byla část brány přenesena na dnešní místo. Orlové, kteří ji zdobí, byli přeneseni z Rohelské brány (zbořena r. 1884).

Zbytky zdiva tvrze a vsi ze 14. st., písemně doložené po r. 1412 jako majetek staroměstským měšťanů. R. 1506 uváděna tvrz jako pustá, poté zanikla i s kostelem a vsí. Dochován zarostlý pahorek s odkopaným vnitřním nárožím hranolové věže a příkopem.

Hrad založen kolem r. 1422 katolíkem Zikmundem z Vartenberka na ochranu panství před protějším Žižkovým Kalichem. V 1. pol. 16. stol. zůstal opuštěn.

Pozůstatky hradu nad stejnojmenným městem. Hrad byl postaven na konci 13. stol., kdy patřil Mallorskému království a později království Aragonskému. V roce 1478 byl obléhán Francouzi, dobyt a rozbořen. Jeho pozůstatky byly odkryty archeologickým výzkumem.

Rekonstruovaný třístřílnový objekt čs. opevnění XI./186/C vz. 36 kontrolující řeku Bílinu a provoz na silnici Ústí n/L - Trmice. Jediné muzeum opevnění na Ústecku a jedno z mála muzeí tohoto typu objektu spravuje KVH Trmice. Cílem je uchování památky na odhodlání našeho národa k obraně republiky.

V překrásné oblasti NP Podyjí se nachází několik objektů armádní obranné techniky. Tento stojí jen několik metrů od řeky Dyje, která tvoří přirozenou hranici s Rakouskem, pár set metrů od hraničního přechodu Čížov - Hardegg po zelené značce.

Hradiště o rozloze 7 ha z doby hradištní, z 10. – 12. století, pravděpodobně využívané již mnohem dříve (eneolit, doba bronzová, halštatská). Dochoval se pouze zbytek prvého šíjového valu.