Výsledky hledání míst

Nejvýše položený slovenský hrad (993m), symbol regionu. 1. zmínka r.1262. Po r.1340 správní centrum Liptova. Po r.1447 úmyslně pobořen, ale již po r.1454 opraven. Roku 1474 rozebrán až po základy. V l.1975-1987 zkoumán a zdivo zakonzervováno.

Vodní dílo vzniklo v letech 1965-1975 na ploše 27 km². Hlavním účelem přehrady je protipovodňová ochrana, ale slouží i k výrobě elektrické energie a rekreaci. Přehrada je druhou největší vodní nádrží na Slovensku.

Na vrchu Lísek stávalo středověké panské sídlo, tvrz či snad malý hrad. Naposledy je toto sídlo připomínáno těsně před třicetiletou válkou, v roce 1618. V 80. letech 20. století byly jeho pozůstatky, valy a příkopy kruhového tvaru, zlikvidovány. Dnes zde již nejsou žádné terénní náznaky.

Zalesněný vrch Líska se tyčí do výšky 534 m nad mořem severně od Libčevsi. Keramické fragmenty, nalezené na úzkém, podlouhlém a nehostinném vrcholu nasvědčují o nějaké formě užívání již v pravěku. To možná mělo souvislost s nedalekým hradištěm u Měrunic.

Skupina vyhlídkových konstrukcí na vrchu Stráž u Rokytnice nad Jizerou zbudována v letech 2020-2021 podle plánů libereckého ateliéru Mjölk. Parametrům rozhledny odpovídá nejvyšší vyhlídka Horník na západním okraji hřebenu. Výhledy na hřebeny Krkonoš.

Zaniklý hrádek. Vybudován v období 2. pol. 14. stol. – zač. 15. stol. Před r. 1450 byl patrně alodním (tj. svobodným) statkem v držení neznámého vlastníka.

Terenní pozůstatky tvrze (či hrádku) na kopci Hradiště nedaleko obce Lísky lze zřejmě ztotožnit s tvrzí, která je zmiňována v roce 1521 v souvislosti s jejím prodejem, zanedlouho poté zboží připojeno k Litenčicím – objekt postupně zaniká.

Hrad byl vystavěn na přelomu 13. a 14. století, poprvé se připomíná roku 1353. V 15. století třikrát dobyt, poté zpustl. Ve 20. století byla odtěžena lomem část jádra. Zachoval se mohutný valový systém a zbytky zdiva.

Skalní útvar (802 m. n. m.) vzniklý mrazovým zvětráváním ortorul ve starších čtvrtohorách. Je tvořen dvěma na sebe navazujícími skalními hřebeny s délkou 44 a 35 m, výškou do 12 m. Na temeni útvary podobné skalnímu hřibu. Chráněná přírodní památka.

Zbytky hradeb a příkopu hradu jehož zakladatelem je uváděn Drslav, prefekt plzeňský. Hrad vznikl koncem 12. stol. a počátkem 15. stol. byl již opuštěn. Původní hrad nebyl nejspíše kamenný, protože zbytky zdiva jsou mladšího původu.

Zámek byl postaven v 18. stol. louckým klášterem a užíván jako letní sídlo. Po zrušení řádu se v r. 1789 stal součástí panství rodu Walisů. Na začátku 19. stol. byla budova zásadně upravena a dnes zde sídlí šlechtitelský a semenářský podnik.

Kamenná litopunkturní stéla pražského jemněhmotného energetického systému, materiálem je slivenecký mramor. Stéla postavena v červenci 2004 dle návrhu slovinského sochaře Marka Pogačnika (1944).

Jednodílné výšinné opevněné hradiště z pozdní doby halštatské a raného středověku. První hradiště vyrostlo v 6. století před Kristem, konečnou podobu mu dali nejspíše Slované v 9., možná i v 8. století našeho letopočtu. Terénní náznaky (systém valů). Volně přístupné. Cesta k hradišti neznačena.

Zcela zaniklá tvrz poprvé zmiňována v roce 1373, kdy na ní sídlili příslušníci rodu Milotů. Poslední zmínka je z roku 1493, kdy Václav z Kbelova zapsal ves i s tvrzí Hynkovi z Bačkovic. Dnes je celé tvrziště zastavěno vesnickými usedlostmi a domky.

Brána bývala součástí městského opevnění. V l. 1644–1645 byla zcela zničena, brzy poté byla znovu postavena. Podruhé byla zbořena z důvodu rozšiřování městských prostor r. 1882, kdy byla část brány přenesena na dnešní místo. Orlové, kteří ji zdobí, byli přeneseni z Rohelské brány (zbořena r. 1884).