
Antrim je jednou ze sedmdesáti tří kruhových věží tohoto druhu v Irsku. Některé stojí jen v základech, jiné v plné výšce. Jde o ryze irský druh stavby, proto jsou tyto věže vnímány jako neformální symbol země. Hrstka je jich k vidění také v Británii, jde ale o přímé irské založení irskými mnichy, kteří působili v tamních klášterech. K vidění jsou také novověké napodobeniny, jako například věž na hřbitově Glasnevin v Dublinu. Věž v Antrimu je předrománská, oproti mnoha ostatním věžím zcela postrádá půlkruhové románské oblouky oken a dveří. Patří proto do staršího vývojového horizontu. Mírně kónická věž je vysoká 28 m. U země má průměr 4,8 m. Je zakončena původní kamennou kuželovou helmicí. Zdivo je provedeno z lomového bazaltu. U země je dvakrát odstupňovaný sokl. Obdélný vstupní portál je na severní straně věže 2,3 m nad zemí. Směrem k nadpraží se mírně sužuje. Nad překladovým kamenem nadpraží je další… číst dále
Kruhová věž byla postavena někdy v 10. nebo 11. století. Stejně jako u všech ostatních irských věží tohoto druhu byla součástí tzv. keltského kláštera. Jde o druh kláštera z doby před příchodem klasických řádových klášterů do Irska ve 12. stol. Keltský klášter sestával z volně stojícího kostela, nejdříve dřevěného a později kamenného. V jeho okolí žili mniši v kruhových chýších. Celek byl obehnán kruhovou nebo oválnou palisádou a příkopem. Některé kláštery, jako právě Antrim, se zmohly na stavbu volně stojící kamenné věže. Přesný účel těchto věží dnes není znám. Jsou občas považovány za archivní věže, mohly totiž sloužit k uložení cenných písemností. Alespoň občas posloužily jako poslední útočiště. Věž v Kells byla zapálena v roce 1076 a v ní schovaní lidé uhořeli. Snad nejčastěji jsou dnes ale popsány jako zvonice. Význam keltských klášterů začal během 13. století postupně upadat. Anglonormané po okupaci Irska, zahájené… číst dále